„Musí se změnit styl výuky," myslí si Chládek. Počty by prý neměly být strašákem, ale předmětem, na který se budou školáci těšit. „Chceme vytvořit určitý model, který bychom testovali na vzorku škol," dodal.

Učitel nic nevysvětluje

Oslovil proto Milana Hejného z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, který se novými metodami při výuce matematiky zabývá. Kolektiv kolem Hejného vypracoval už před lety způsob výuky, při němž se děti učí i baví zároveň. „Učitel nic nevysvětluje, učitel věří tomu dítěti, že všechno objeví," popsal Hejný podstatu metody.

Jako příklad uvedl záporná čísla, která se probírají v šesté nebo sedmé třídě. Když je ale učil žáky takovým způsobem, že místo vysvětlování postavil děti na značky a školáci pak chodili třeba tři kroky dopředu a pět dozadu, aby pochopili princip záporných čísel, rozuměli této látce i druháci. Důležité je prý vycházet z toho, co už děti znají, a nepřibližovat jim téma prostřednictvím nových pojmů a matematických znamének.

Pomalé zlepšování

Ani s novou metodou by se ale prý výsledky žáků nezlepšily za dva nebo tři roky, zlepšování současného stavu bude podle Hejného pomalé.

„Nevím, jestli pan ministr (školství) Fiala bude reagovat na dnešní tiskovou konferenci nějakou nataženou pravicí," připustil ale Chládek. Na zlepšení matematické gramotnosti už nyní mohou školy čerpat peníze z evropských fondů. Projekt Matematika s chutí také nedávno spustil Institut pro sociální a ekonomické analýzy spolu s několika podnikateli.

Mezinárodní srovnání PISA z roku 2003 ukázalo, že čeští žáci mají nejhorší vztah k matematice ze všech 41 zapojených zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Zároveň se jejich znalosti zhoršily nejvíc ze všech států.