Ačkoli Technika má velkou podporu ministerstev školství a průmyslu, její úspěch je především v rukou kreativních nadšenců, kteří si tuto výzvu vzali za svou. Ať už jde o Jiřího Dostála z Katedry technické a informační výchovy Pedagogické fakulty UP Olomouc nebo jednotlivé pedagogy a ředitele zapojených škol.

„Jakákoli tvořivá činnost je záslužná, protože rozvíjí osobnost dítěte, má vliv na rozvoj psychomotoriky, představivosti, slovní zásoby,“ míní ředitel přerovské ZŠ Miroslav Fryštacký. Jak to vypadá v praxi, popsal Deníku na příkladu předvánoční výuky: „Děti si na jednoduchých strojích vyřezaly z překližky ozdoby, vypalovačkou je dozdobily, pomocí aplikace v mobilním telefonu je naprogramovaly a vytiskly na 3D tiskárně. Samy pochopily, jak důležité jsou i při využití moderních technologií řemeslné dovednosti.“

Nečekaný pomocník

Zdůrazňuje, že tento předmět může pomáhat žákům s poruchami učení a speciálními potřebami, kteří díky němu překonávají svoje bariéry. „Děti s Aspergerovým syndromem pracují samy, ztrácejí ostych, zaberou se do práce a mají radost, když něco vytvoří,“ říká Fryštacký.

Jeho škola nabízí v předmětu Technika pestrou škálu činností od práce s různými materiály až po programovatelné stavebnice a 3D tiskárny. Ten je sice zaměřen především na žáky druhého stupně, ale v přerovské škole se na pracovní výuku soustřeďují už od 1. třídy.

Miroslav Fryštacký je přesvědčen, že s plošným zavedením tohoto předmětu by neměl být problém: „Když se najdou nadšení učitelé, může se to povést všude. V dnešních podmínkách jsou velké možnosti, učitelé se inspirují navzájem a těší mě, že tato myšlenka nezapadla, každý ji může rozvíjet po svém.“ Technika by měla být součástí výuky od roku 2022.

Kdo bude učit?

Optimismus Miroslava Fryštackého ovšem nesdílejí všichni. V diskusi na webových stránkách Národního ústavu pro vzdělávání například Eva Trávníčková napsala: „Po změně rámcových vzdělávacích programů v roce 2007 ředitele nic nenutí shánět lidi, kteří by technické práce byli schopni učit, takže po odchodu technicky zdatných učitelů do důchodu jich na školách ubylo. Kdo si myslíte, že je bude schopen na značné části základek nahradit?“

Jiří Dostál z UP Olomouc její skepsi mírní. Deníku k tomu sdělil: „Pedagogické fakulty dlouhodobě připravují kvalitní učitele technických předmětů. Na Univerzitě Palackého v Olomouci má tato příprava více než padesátiletou tradici. Absolventi učitelských oborů mají široké uplatnění. Studenti jsou seznamováni s 3D tiskem, robotikou, lasery, počítači ovládanými zařízeními, konstruováním, nejmodernějšími technologiemi zpracování technických materiálů atd.“

Zároveň připomíná, že jeho katedra navrhla a akreditovala zcela nový studijní program Technika a člověk a svět práce – učitelství pro 2. stupeň ZŠ, v jehož rámci si mohou učitelé z celé ČR dálkově rozšířit aprobaci o další vyučovací předmět.

Jisté je, že volání po nutnosti vzdělávat i technicky a manuálně zručné žáky je stále silnější, především ze strany zaměstnavatelů. „Dostatek technicky zdatných lidí, kteří už ve škole získají potřebnou praxi, je základním předpokladem úspěchu inovativních technologických projektů,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Cíle pilotního ověřování:

· zapojit do přípravy nové vzdělávací oblasti odbornou i laickou veřejnost;

· otestovat přímo ve školní výuce, zda koncepce rozvoje technického myšlení, technické tvořivosti a praktických činností rozpracovaná pro druhý stupeň základních škol skutečně odpovídá možnostem škol, vyučujících a především žáků;

· ověřit metodické postupy a materiály a na základě zpětné vazby od učitelů a ředitelů škol kvalifikovaně určit, zda a jak přispívají k dosahování očekávaných výstupů učení;

· propojit všechny zainteresované jedince a sdílet jimi vytvořené náměty na výuku