Pro matky samoživitelky je 500 korun měsíčně hodně peněz. Je to částka, kterou průměrně rodič zaplatí měsíčně za školní oběd. Když se musí rozhodovat, jestli dítěti koupí brašnu, uhradí kroužek nebo pomůcky do školy, častokrát padne za oběť útlé peněženky právě teplé jídlo. Jak uvádí obecně prospěšná společnost Women for women, je u nás chudobou ohroženo na 100 tisíc dětí, většinou z jednorodičovských rodin (62 procent).

Právě na ně je zacílen dotační program ministerstva školství, který v letošním roce vyčlenil na školní obědy 30 milionů korun. Ve výběrovém řízení uspěly tři neziskové organizace, které spolupracují přímo se školami a prostředky na stravování žáků jim poskytují formou darovací smlouvy.

„Nejadresnější a nejrychlejší pomoc je, když jdou peníze k dětem přes školy. Platí to i o našem dotačním programu, i když řada krajů a obcí už předtím obědy dotovala ze svých rozpočtů. Zákon navíc umožňuje ředitelům prominout poplatky za oběd," uvedla k tomu pro Deník ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Dodává, že výhodou projektu je individuální přístup, při němž není striktně daná hranice pro kladné vyřízení žádosti. „Na dotaci dosáhnou i děti, jejichž rodina není v trvalé hmotné nouzi," vysvětluje.

Dotační program ovšem umožňuje podpořit pouze žáky základních škol, jimž se vzdělávání neposkytuje za úplatu a jejichž rodina se ocitla v nepříznivé finanční situaci. To prakticky vylučuje strávníky mateřských a středních škol a také soukromá zařízení, kde se platí školné.

Krajské dotace

Existuje ještě další cesta, jak se dostat k příspěvkům na obědy. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vyčlenilo pro letošní školní rok 18 milionů korun pro všechny kraje, které projeví zájem o dotace na školní stravování. „Do projektu se zapojí 200 škol z Prahy, Vysočiny, Jihomoravského a Libereckého kraje," uvedla Gabriela Bártíková z oddělení komunikace MPSV. Zahrne tak přibližně 3300 žáků. „Pomoc formou bezplatného stravování ve školních jídelnách a mateřských školách je určena pro děti ve věku 3 až 15 let, jejichž zákonní zástupci pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi alespoň tři měsíce," doplnila Bártíková.

Rodiče by také měli vědět, že za stravu ve školní jídelně běžně platí zhruba 40 procent celé částky (cena potravin), což je přibližně 
15 korun v mateřské škole, 21 – 25 korun na základní 
a 30 korun na střední škole denně. Mzdové prostředky a věcnou režii (náklady na elektřinu, teplo atd.) hradí stát, respektive zřizovatel. Financování školního stravování mají na starosti krajské úřady, které státní prostředky přerozdělují jednotlivým školským zařízením.

Zajímavé je postavení soukromých zřizovatelů. Většina dětí z privátních škol se totiž stravuje v jídelnách blízko veřejných škol. V tom případě platí za obědy stejnou částku jako jejich vrstevníci ze státní školy. Je na dohodě ředitelů obou zařízení, jak si náklady na mzdy kuchařek a energie vyúčtují. Rodiče žáků z privátních škol by ale rozhodně neměli bez vlastní iniciativy platit víc než ve veřejném sektoru. Vzniklý rozdíl by se měl hradit ze školného, pokud to smlouva umožňuje.

„Třeba na pražském Chodově se děti z naší školy stravují identicky jako žáci ze ZŠ Pošepného. Dotaci pobírá jejich jídelna, rodiče platí základní cenu," sdělila Deníku Lucie Macášková Hejbalová ze sítě soukromých ScioŠkol.