Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Děti se stravují hůř než po světové válce

Praha - Podle odborníků na výživu není problém jen ve vyhlášce, ale i v invenci kuchařů. Potvrdil to i test Deníku.cz v některých školách

5.2.2008
SDÍLEJ:

Školní stravování na reformu teprve čekáFoto: DENÍK/Libor Plíhal

Třiatřicetiletá Andrea Sedláková z Prahy musela svou desetiletou dceru předčasně vyzvednout z odpoledního vyučování. Udělalo se jí špatně po školním obědě. Už podruhé během čtrnácti dní.
„Dcera si stěžovala na nechutenství a doma pak zvracela,“ říká Sedláková. Zevrubné vyšetření u lékaře však žádnou chorobu neodhalilo. Holčička byla zdravá, pouze nedokázala strávit příliš tučný oběd ze školní jídelny.
„Připomíná to trochu dobu mého mládí, kdy jsem s dalšími dvěma spolužáky onemocněla mononukleózou po jídle ze školní jídelny. Jenže tehdy byl hluboký komunismus, takže hygienická stanice to zametla pod koberec,“ vzpomíná Sedláková.

Ovoce musí být víc


Odborníci na výživu vidí největší problém v celkovém množství energie, jež má desetileté dítě z potravy denně získat. Německy mluvící země doporučují zhruba 7500 kJ, zatímco české školní stravování dlouhodobě vyžaduje 9000 kJ, byť je zřejmé, že dětem ubylo fyzických aktivit.
Denní podíl čerstvého ovoce a zeleniny v dětské stravě by měl být podle expertů 400 gramů, ale česká norma nařizuje jen polovičních 200 gramů.
Nedostatek ovoce a zeleniny ve stravě podávané ve školách dětem potvrdil i průzkum Deníku v desítce pražských základních škol. A to přes to, že jinak se vybraným jídelnám dařilo i v rámci současných norem vařit pestře a zdravě.
Základním dokumentem pro stravování dětí je vyhláška ministerstva školství, jež vychází z výživové normy ministerstva zdravotnictví. „Vyhláška určuje, kolik brambor či syrového masa je třeba koupit na jednoho strávníka,“ vysvětluje Tomáš Cikrt z ministerstva zdravotnictví. Zdůraznil ale, že vyhláška neukládá, jak dál se surovinami naložit.

Norma je pružná


„Doporučené dávky bílkovin, na jejichž základě byla příprava této vyhlášky provedena, jsou sice o něco vyšší než stávající evropské normy, ale eventualita využít až 25 procent tolerance umožňuje jednotlivým stravovacím zařízením přizpůsobit se modernějším poznatkům o výživě,“ upřesňuje Cikrt.
Cikrtovo prohlášení má však s realitou jen málo společného. Experti jsou přesvědčeni, že většina školních jídelen vaří i nadále tak, jak byly po dlouhá desetiletí zvyklé. Připouštějí to i odborníci na výživu.
„Školy vaří stále podle norem, které už neodpovídají potřebám ani životnímu stylu dnešních dětí. Z průzkumu, do kterého se zapojilo asi 500 dětí, vyplynulo, že např. bílkovin mají děti ve stravě průměrně od 10 g více, než potřebují,“ uvádí Jitka Tomešová z poradenského centra Výživa dětí.
V České republice žije zhruba šest procent obézních dětí, kterým hrozí vážnější zdravotní potíže. Odborníci upozorňují, že děti se dnes stravují hůř než v poválečných letech, kdy byl jídla nedostatek. Objevují se u nich nemoci, které byly v minulosti u dětí těžko představitelné: vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu nebo cukrovka. Odborníci na stravování připouštějí, že svou vinu mají i školní jídelny a nedostatek pohybu ve škole.
Hlavní hygienik ČR Michael Vít výtky odmítá. „Maminky chodí do školy a prosí kuchařky, ať dětem připravují víc pizzy a hranolků. My můžeme zvýšit normy pro ovoce a zeleninu, ale nejdřív musí někdo naučit ty děti, že pomeranč se nehází z okna, ale jí,“ říká Vít.

Blýskání na lepší časy?


Že cesta za chutnějším a zdravějším jídlem existuje, ukázal již zmíněný nedávný test Deníku v pražských školách. Podle oslovených stravovacích specialistek se ve vybraných jídelnách vařilo vcelku vyváženě a pestře.
„Z jídelníčků už téměř zmizela smutně proslulá univerzální hnědá omáčka a jídelny malým strávníkům nabízejí také lehká, bezmasá jídla i pokrmy mezinárodní kuchyně. Někde se nebojí ani experimentů s méně obvyklými druhy obilovin,“ zhodnotila pro Deník Jitka Tomešová.

Ekozemědělci chtějí prosadit do škol biopotraviny


Ekologičtí zemědělci chtějí, nejen aby školní jídelny vařily z biopotravin, ale aby se i více učilo zdravému stylu života.
Založili proto i webovou adresu www.biodoskol.cz, kde si školy mohou najít blízké biozemědělce. Projekt je užitečný jak pro ně, protože jim může pomoci s odbytem produktů, tak pro školáky.
„Spočítali jsme si to, ale pokud bychom vařili bio, tak by to bylo nejméně o třetinu dražší,“ říká účetní základní školy v Podomí na Vyškovsku Miluše Králová. „Rodiče by byli rádi, ale když přijde na peníze, nadšení opadne. Jen deset procent je ochotno si připlatit,“ dodává Králová, podle níž zkouší zpestřit jídelníček biopotravinami jednou dvakrát měsíčně. „Třeba od okolních zemědělců bereme brambory,“ dodává.
Václavík přitom uznává, že přejít zcela na biopotraviny okamžitě nejde. „To nedělají nikde. Musí to být postupný přechod, kdy se nahradí základní suroviny,“ říká. Podle Václavíka by školní jídelny měly například spolupracovat s místními ekozemědělci.
„Například sezónní kořenová biozelenina může být u místního ekozemědělce také levnější,“ poukazuje s tím, že třeba biobrambory se dají pořídit už od deseti korun za kilogram. „Jenže jsem stále zhruba o čtvrtinu dražší a hospodářky ve školách obracejí každou korunu,“ konstatuje biozemědělec Tomáš Kříšťan z Humpolce.
O tom, že by rozšířili nabídku obědů o ty z ekologicky pěstovaných plodin, uvažovali i ve školní jídelně v Chotěboři, kde vaří pro více než tisíc žáků. „Jenže to by musely obec a kraj, které jídlo dotují, zvednout svůj příspěvek. A to nelze předpokládat,“ uvažuje ředitelka jídelny Hana Šmídová. Nedá se podle Václavíka ani očekávat, že by zdravé vaření více dotoval stát, protože ekologičtí zemědělci již dostávají proti svým konvenčním kolegům vyšší dotace.
5.2.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vladimír Říha, Pražská strojírna

Exředitel Pražské strojírny bral 10 let plat na neplatnou smlouvu

Christian Lindner, šéf FDP
18

Opoziční smlouva v Německu? Sociální demokraté uvažují o CDU

AUTOMIX.CZ

Tesla každou minutu prodělá 170 tisíc korun. A někteří už věští datum konce

Zakladatel Tesly Elon Musk je sice vizionář se snahou zachránit planetu, ale podle některých není právě ukázkovým prototypem schopného byznysmena. Myslí si to přinejmenším Bob Lutz, který má v automobilovém průmyslu desítky let zkušeností.

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Odejde z Moravského krasu? Rys Kryštof se poohlíží po samici

Rys Kryštof možná odejde z Moravského krasu. Obávají se toho zoologové, kteří šelmu dlouhodobě sledují. „Blíží se zima, což je u rysů období říje. Samci si hledají partnerku. V Krasu ale žádná samice není. Může se ji proto vypravit hledat,“ vysvětlil zoolog z Mendelovy univerzity v Brně Martin Duľa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT