Většinou se lidé na ombudsmana obracejí s jednoduššími případy, například s řešením drobných prohřešků proti školnímu řádu, stanovení úvazků učitelů a problémy ve vztazích mezi učiteli nebo mezi rodiči a učiteli. Časté byly stížnosti na hodnocení didaktických testů u maturitních zkoušek. Hrzal většinou odpovídal písemně.

Čtěte také: Nařčení z obtěžování? Čtyři děti ve třídě, zhroucená učitelka, ředitel zůstává

Kvůli stížnosti navštívil dvě školy, ale do terénu zavítal častěji. "V dalších dvou školách jsem se seznámil se způsobem prevence šikany a jiné dvě jsem navštívil, abych nasál praxi učitelů oceněných Zlatým Ámosem," uvedl Hrzal. Do besed o šikaně se vedle žáků zapojila také rodičovská sdružení a zástupci učitelů i dětských organizací. Účast na dalších podobných besedách přislíbila dcera zesnulé učitelky ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně, uvedlo ministerstvo.
Ombudsman také jednal s nevládními organizacemi, mimo jiné se zástupci České středoškolské unie a členy Národního parlamentu dětí a mládeže. Sešel se také s krajskými koordinátory pre-vence a vystupoval na konferencích.

V lednu Hrzal své zkušenosti projedná s ministryní školství Kateřinou Valachovou (ČSSD). Pracovníci ministerstva by pak měli přijmout opatření, která by měla zabránit opakování zjištěných problémů.

Čtěte také: Rodiče a učitelé si stěžují na postup hygieny. Podcenila inkubační dobu?