Ještě krátce před prázdninami se ze základní školy v Českém Krumlově ozývala střelba a křik. Chodbou proběhl zakrvavený muž. Sjížděly se sanitky a policejní vozy. Teroristický útok naštěstí nebyl skutečný.

Cvičení s názvem „Ozbrojený útočník ve škole“ mělo učitele a personál školy připravit na nepříjemnou realitu soudobé Evropy.

„Snažte se mluvit klidně a jasně. Jak se zachováte vy, tak se budou chovat i děti,“ radil zaměstnancům školy policejní instruktor Evžen Pešek poté, co na chodbě zazněly simulované výstřely neznámého útočníka. Ve třídě pak pod dozorem záchranářů probíhalo ošetření zkrvaveného figuranta. Vše jenom jako, i když k realitě to nemělo daleko.

S PODPOROU STÁTU

Podobných výcvikových programů by ale v Česku mělo přibývat. Vláda na posledním zasedání schválila dotační program pro ochranu takzvaných měkkých cílů – například nemocnic, škol, nádražních budov či obchodních center. Stát v letech 2019 až 2021 rozdělí mezi obce a veřejné instituce 359 milionů korun.

Třeba manažerka prevence kriminality z Krajského úřadu Jihočeského kraje Veronika Švehlová Bullová už má jasnou představu o tom, jak by kraj mohl peníze využít. Cvičení, které v červnu probíhalo v českokrumlovské škole, totiž nebylo ojedinělé. „Od roku 2016 pilotně testujeme v jednadvaceti základních a středních školách projekt, který je zaměřen na ochranu měkkých cílů ve školním prostředí. Projekty za dotační peníze bychom proto zacílili na zaměstnance školy, prostředí školy a na pravidelná cvičení,“ říká Bullová.

KUPTE SI FOTOPAST

Jihočeši jsou ale v tuto chvíli spíše výjimkou. Obce, školy a nemocnice zatím přínos vládního rozhodnutí neumějí posoudit. Stát výzvy k žádostem o dotace totiž zveřejní nejdříve na počátku roku 2019. „O využití těchto dotačních titulů rozhodneme až ve chvíli, kdy budeme znát jejich konkrétní podmínky,” říká mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek.

Jen letos došlo v Londýně, Paříži, Stockholmu a Manchesteru už k šesti teroristickým útokům. A evropské státy zatím marně hledají východisko. Česko zatím sází na prevenci. „Peníze mohou žadatelé využít na analýzu zabezpečení, návrhy možných opatření či na zpracování bezpečnostních plánů,“ říká mluvčí ministerstva vnitra Klára Pěknicová.

Za dotační peníze lze také nakoupit sirény, fotopasti, detektory či osobní alarmy. Jihočeská manažerka pro prevenci kriminality zdůrazňuje, že velmi důležitý je také pravidelný výcvik.

„Těžko dostanu sebe i žáky do bezpečí, jestliže nevím, kudy se z budovy dostanu ven, anebo nemám v ruce ty správné klíče. Pak mi drahá kamera či turniket u vchodu život těžko zachrání,“ říká Bullová. Dodává, že pokud lidé nebudou správné chování v krizových chvílích opakovaně nacvičovat, a to přímo v prostředí svého pracoviště, nezískají nezbytnou sebedůvěru. Mimořádnou situaci pak nezvládnou. Výstřely jsou totiž ve skutečnosti mnohem hlučnější, řev zraněných a vyděšených lidí děsivější a strach ze smrti daleko víc ochromující, než v pouhých představách. Pomůže jen pudová reakce, kterou lze do podvědomí vtisknout pouze výcvikem.

SAMOZVANÍ EXPERTI

Podle bezpečnostní expertky Hospodářské komory Veroniky Fáberové dotační tituly a budování ochrany měkkých cílů přicházejí za minutu dvanáct.  Fáberová v té souvislostí varuje před rizikem, které by mohlo dobrý záměr vlády zhatit.

„Na trhu bezpečnosti se pohybuje řada samozvaných odborníků, kteří jsou schopni třeba školám za úplatu nabídnout taková řešení, nad kterými odborník pláče a laik žasne,“ podotýká Fáberová.

Vybízí proto obce a státní instituce, aby před tím, než peníze určené na ochranu měkkých cílů začnou utrácet, požádaly o radu osvědčené experty.

S tím souhlasí i Veronika Bullová. „Pro ředitele škol, případně starosty, bude mnohdy obtížné vyznat se v nabídkách, které se pravděpodobně začnou již brzy objevovat,“ uzavírá.