Následují pokyny a vysvětlení, že šetření je nezbytné „ke zhodnocení toho, zda tisíce podpořených projektů zaměřených na rozvoj rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání přispěly k našim cílům“. 

Co vykazovat a proč

Jak takový požadavek číst? Je to další z desítek byrokratických zbytečností, nebo užitečná zpětná vazba? Podobné otázky trápí ředitele českých škol dnes a denně. Před lety vítali finanční podporu pomocí tzv. šablon, díky nimž mohou mj. vybavovat učebny, platit speciální pedagogy a kantory vysílat na různé vzdělávací kurzy, hospitace, vzorové hodiny.

Infografika„Výhodou šablon je jejich jednoduchost, malá administrativní náročnost a také možnost reflektovat potřeby školy. Ministerstvo školství navíc v aktuální výzvě Šablony II učinilo řadu zjednodušujících kroků, například snížení počtu příloh žádosti o podporu, zpráv o realizaci a dokládaných výstupů,“ sdělila tisková mluvčí resortu Aneta Lednová. 

Terén to ovšem vnímá jinak, byť šablony obecně hodnotí pozitivně. Zástupkyně ředitele ZŠ Mezi Školami v Praze 5 Marta Šefčíková Deníku řekla, že kvůli vykazování do některých šablon už nešli. „Každý ví, že na různých seminářích je největším přínosem to, co se učitel dozví od kolegů, jaké mají zkušenosti s tou či onou metodou nebo pomůckou. Jenže dokládání pěti listy papíru, co si paní učitelky naplánovaly, co očekávaly, jak reflektují to, co viděly, jak to předají dál, je neúnosné.“ 

Ministerstvo připomíná, že školy nemusejí dokumenty samy vytvářet, ale pouze vyplňují vzorové dotazníky v elektronické podobě. „Vykazují se třídní knihy doučování, reporty speciálního pedagoga, certifikáty, souhrnná reflexní zpráva, čestná prohlášení. Všechny zprávy se vyplňují elektronicky, následně se tisknou, podepisují, skenují a opět elektronicky zpracovávají,“ namítá Šefčíková.

Klíčová otázka zní, k čemu to všechno slouží? „Papír snese všechno, ale jestli to má reálný dopad na školu, nikdo z úředníků nezjišťuje a ani nemůže. Jdou po tom, co je měřitelné, ale obsahem se nezabývají,“ tvrdí Karel Derfl, ředitel MŠ a ZŠ Chraštice. 

Když chybí důvěra

„Pokud by ředitelé dostali od státu důvěru, určitě by peníze vynaložili účelně a co nejlépe ve prospěch dětí. Když důvěra chybí, nahrazuje ji administrativa. Úplně chápu, že někde šablony raději odmítnou, než aby museli podstupovat veškeré papírování, protože jim to přijde jako ponižující nebo zbytečné,“ dodává. Zároveň připouští, že vedení škol nezatěžují jen výkazy pro ministerstvo, ale také pro kraj, obec, sociální a finanční úřady. 

Jeho kolega ze ZŠ Kunratice Vít Beran soudí, že ředitel jako lídr vzdělávacího procesu má hlavně vytvářet podporu pro učitele: „Musí umět zařídit, aby podklady pro monitorovací zprávy nedělal on, ale někdo, koho si na to cíleně najme.“ Důležité podle něj je, aby součástí projektů nebylo vymýšlení metodik, jak se budou psát metodiky. „Vykazování by se mělo soustředit na to, co je prospěšné,“ míní.
Ministr školství Robert Plaga Deníku potvrdil, že v rámci výjezdu do krajů se chce s řediteli pobavit o administrativní zátěži a nasbírat podněty přímo z terénu.