Co uděláte s dlužníkem, pokud chcete získat co nejvíc peněz zpátky? Vypracujete mu splátkový kalendář a podrobně s ním proberete jeho příjmy a výdaje, nebo ho odrovnáte mnohonásobnou exekucí? Podobné dilema nyní řeší české školství.

Zatímco hejtmani trvají na zpřísnění přijímacího řízení na maturitní obory, šéf resortu Robert Plaga (ANO) je proti zavedení minimální hranice úspěšnosti.

Spor o přijímačky

Nejvýraznější zastánkyní tzv. cut-off score je šéfka Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO), která argumentuje především vysokou propadovostí žáků u maturitní zkoušky. Souvislost mezi ní a plošnými přijímacími testy přitom nelze dokázat, neboť ty se konaly teprve dvakrát.

„Zavedení minimální hranice povede ke zkvalitnění výuky a nepochybně zvýší motivaci žáků základních škol lépe se na vstup na střední školu připravit,“ tvrdí Ivo Vondrák (ANO), hejtman Moravskoslezského kraje. Chce předložit zákonodárnou iniciativu, která by novinku měla plošně zavést od roku 2022.

Výroční zpráva České školní inspekce přitom ukazuje, že řešením rozhodně není odklon co největšího počtu uchazečů o středoškolské vzdělání na učební obory bez maturity, ale práce se školami v regionech, kde se dětem dlouhodobě daří nejméně. A těmi jsou právě Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj. V nich žije nejvíc rodin s nízkým socioekonomickým statutem (SES).

„Učitelům se nedaří s dětmi z tohoto prostředí efektivně pracovat. V Karlovarském kraji je nejnižší podíl žáků, jimž by se v tomto smyslu věnovala pozornost. Naopak nejlépe s tím umějí nakládat v Libereckém kraji,“ uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Jako další možný faktor vysvětlující rozdílné výsledky napříč kraji se nabízí koncept tzv. sociálního kapitálu.

„Jde o určité vlastnosti společnosti vyznačující se například vyšší mírou občanského zapojování do veřejných záležitostí, častějším členstvím ve spolkových organizacích nebo jiných sdruženích či větší mezilidskou důvěrou,“ píše se v inspekční zprávě. I v tomto ohledu jsou na tom na Karlovarsku a Ústecku nejhůře.


Tato zjištění mají dalekosáhlé důsledky. Data prokázala jednoznačnou souvislost mezi SES a studijními výsledky. Navíc jednotlivce výrazně ovlivňuje i celkové prostředí školy. Čím je v ní míra SES vyšší, tím i žák z méně podnětného prostředí lépe prosperuje. „Neznamená to, že v Karlovarském kraji jsou hloupější děti a neschopní učitelé, ale že tam jsou nedostupné vzdělávací kurzy, chybějí asistenti pedagogů, speciální pedagogové a psychologové,“ říká Zatloukal.
 
Inspektoři poukazují na to, že v obou oblastech testovaní TIMSS je tradičně nejlepší Praha. Horší výsledky vykazuje Ústecký a Karlovarský kraj v přírodovědných oblastech, v matematice kromě nich i žáci v Moravskoslezském a Plzeňském kraji. Ty mají také stabilně nejvyšší podíl žáků ve skupině s nízkou vědomostní úrovní.

Obdobné závěry přineslo mezinárodní srovnání PISA, kde v testu matematické gramotnosti excelovaly děti z Prahy, Královéhradeckého a Jihomoravského kraje, nejslabší byly opět v Karlovarském a Ústeckém kraji.

Zásah státu je nutný

Podobně jako ministr Plaga je šéfinspektor Zatloukal přesvědčen, že právě do nejohroženějších regionů musí stát nejvíc investovat.

„V zahraničí je v takových podmínkách běžná intenzivní podpora škol a učitelů pomocí lektorů, nových výukových metod a mohutné státní intervence,“ zdůrazňuje Zatloukal s tím, že mezi spokojeností učitelů a výsledky žáků je přímá úměra. Tímto směrem by se měly vydat i kraje.