„Nemocných s poruchou srdečního rytmu sledovaných na dálku je v ČR přibližně 2500 a doufáme, že jejich počet poroste. Celosvětově technologii dálkového sledování využívá více než milion pacientů. Výsledky dlouhodobých studií ukazují, že tato poměrně jednoduchá technologie jednoznačně zvyšuje kvalitu života nemocných, zlepšuje jejich spolupráci s lékaři a současně je efektivní z hlediska vynaložených nákladů," uvádí Miloš Táborský, přednosta kardiologické kliniky v Olomouci 
a jeden z průkopníků telemedicíny v ČR. Dálkový monitoring se používá zejména u pacientů, kteří mají implantovaný kardiostimulátor či kardioverter-defibrilátor. Ročně jich přitom přibývá kolem 11 tisíc. Monitorování srdce ovšem mohou používat i lidé s cukrovkou, vysokým krevním tlakem, v rizikovém těhotenství nebo po transplantaci. Monitorovací jednotka stojí přibližně tisíc eur (téměř 28 tisíc korun) a je funkční po celou dobu životnosti implantátu, která se pohybuje podle typu přístroje od pěti do osmi let. Díky tomu, že péči nově hradí pojišťovny, by zařízení mělo být pacientům snáze dostupné.

Jak bezdrátový monitoring funguje? Jde o bezdrátový systém, který sleduje a chrání pacienty kdekoli na světě. Díky němu pak nemusí chodit tak často na kontroly, protože jsou pod lékařským dohledem neustále. Zařízení je jakási obdoba mobilního telefonu – bezdrátově komunikuje s voperovaným přístrojem a jednou za 24 hodin odesílá informace na zabezpečenou stránku. Pokud se stav pacienta či voperovaného přístroje zhorší, systém dá okamžitě vědět ošetřujícímu lékaři prostřednictvím e-mailu, textové zprávy nebo faxem.

Nový lék dostane víc parkinsoniků

Největší česká zdravotní pojišťovna přidá na léčbu Parkinsonovy choroby. Téměř desetiprocentní navýšení prostředků na nejmodernější lék pro pacienty v pokročilém stadiu nemoci pomohla zařídit nedávno založená Pacientská rada VZP. Tu v červnu oslovila organizace Parkinson-Help o.s. s tím, zda by nešlo urychlit nasazování moderního léku.

„Polovina všech pacientů, kteří jsou léčeni tímto přípravkem, navštěvuje Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze. VZP proto nemocnici přidala tři miliony korun," uvádí mluvčí VZP Oldřich Tichý. „Díky navýšení částky může nyní dostat nejmodernější péči více pacientů," dodává ředitelka nemocnice Dana Jurásková. Moderní léčba je nemocnému dodávána pumpou přímo do zažívacího traktu. Pokud pacient v pokročilém stadiu splní indikační kritéria, může mu terapie zlepšit kvalitu života v průměru na dva roky.

Celkem loni zaplatila VZP za léčbu Parkinsonovy choroby přes 395 milionů korun. Více než polovinu tvořily náklady na běžně užívané léky, necelých deset procent představovaly náklady na moderní lék.