„Nikde v Evropě se nejde tak těžký závod horských nosičů. Je to kvůli trase, při které stoupáme z Pece přes Obří důl až na Sněžku. V Tatrách se sice nosí těžší náklady, přes sto kilo, ale žádná trať není tak náročná,“ poukázal na výjimečnost krkonošského závodu Zdeněk Pácha, přeborník ve vynášení ultratěžkých předmětů, od pivních sudů po pytle cementu.

Vody a kofoly vydrží tři týdny

Stovky návštěvníků hor se nechaly vyvézt českou gondolou na přeplněnou Sněžku nebo tam vyfuněly s batůžky. Kolem nich se na úzkých horských kamenitých cestičkách proplétali horští nosiči. Na zádech vláčeli k jejich údivu daleko těžší a vyšší náklad.

„Turisté někdy překážejí, ale dnes vůbec. Jak funím a hekám, když jdu na krev a dávám do toho všechno, a to je vždycky, tak lidi sami uhýbají,“ popsal tradiční účastník Petr Mazal, jak to vypadá na trati.

Horští nosiči narovnali balíky neperlivých a perlivých vod a kofol do dřevěných krosen a batohů. Muži 40 a 60 kilogramů, ženy 20.

Na Sněžku se závodilo i v zimě. Podívejte se na extrémní výšlap:

S tímhle nákladem vyrazili novodobí šerpové od dolní stanice lanovky v Peci pod Sněžkou, aby vynesli nealkoholické nápoje na Českou Poštovnu.

„Polská bouda na Sněžce je zavřená, takže tyhle zásoby nám vydrží tak na tři týdny,“ odhadl majitel Poštovny Milan Blaha. „Je to pro nás velká pomoc, jinak bychom zboží vezli lanovkou a od její horní stanice ho museli tahat k Poštovně,“ ocenil horské nosiče.

Obdivuhodný výkon Petra Mazala

V sobotu mezi nimi vynikal, tak jako obvykle, Petr Mazal z Poličky. Hudební pedagog a velký dobrodruh, který projel na kole Severní Ameriku od Aljašky po Los Angeles, Jižní Ameriku, Afriku, Asii i Evropu, zvládl náročný závod doslova sprinterským způsobem. Od lanovky v Peci přes Obří důl na vrchol Sněžky, tedy 6,4 km s převýšením 754 metrů, za 1 hodinu, 14 minut a 30 sekund.

O čtyři minuty tím vylepšil rekord. „Je to super výsledek, který už těžko budu překonávat,“ měl radost z výkonu, který podal. „ V sobotu byly luxusní podmínky. Přeháňka byla příjemná, osvěžila vzduch. Když je vedro, člověk se potí a rychle jde do křečí,“ povídal poté, co se převlékl z propoceného oblečení.

Pokud je Petr Mazal na startu, kraluje letní i zimní verzi mítinku horských nosičů. "V zimě hodně záleží, kolik je sněhu. Je to jiné, jde se cestou přes Růžohorky. Hrozné jsou závěrečné schody na Sněžce," poznamenal.

Desetkrát za sebou na Černou horu

Jako odměnu za dřinu a skvělý výkon vyfasoval v cíli opakovaného panáka slivovice a pusu od přítelkyně Ivy Dolečkové, která mezi ženami nejrychleji vynesla 20 kg, za 1:26 hod.

„Mám hodně naběhané prudké kopce, díky tomu jsem zesílil. Letos vůbec nejezdím na kole,“ upozornil vítěz a prozradil tréninkové galeje, které si ordinuje. „Třeba 8. května ve státní svátek jsem měl den volno, tak jsem ho využil k tréninku vytrvalosti. Na Černou horu jsem rychlejší chůzí s hůlkama stoupal od dolní stanice lanovky v Janských Lázních po sjezdovce. Šest hodin, desetkrát za sebou.“ Pane jo…

Před dvěma týdny vynesl Petr Mazal na nejvyšší českou horu vozíčkáře Michala Teresku při charitativní akci Na Sněžku pro Evču. „Už se známe, nesl jsem ho několikrát. Je to srdeční záležitost. Nést živou váhu je náročnější. Musíte reagovat na každý pohyb. Ale je to super zážitek pro nás i vozíčkáře,“ popsal charitativní výstup.

Učitel hry na flétnu v poličské hudebce jezdí do Krkonoš každý měsíc. Dříve to tak nebylo a trvalo, než se mu vryly pod kůži. „Ještě před deseti lety jsem si říkal: Krkonoše, tam jezdí každý, tam to bude hrozný. A teď sem jezdím průměrně jednou každý měsíc. Jsou tady skvělé terény na běhání a lyže,“ vysvětlil.

Hory si chce užít také v zahraničí. O prázdninách se chystá s přítelkyní Ivou Dolečkovou na sedmitisícovku do Pamíru. „Chceme vylézt na horu Pik Lenina na hranici Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Před dvěma lety se nám to nepovedlo. Já jsem ji vylezl už před třinácti lety s bráchou. Vyšší hory mě nelákají. Táhnou mě spíš ty bez lidí, i když tohle je zrovna frekventovaný výstup,“ prozradil plány na ideální letní dovolenou.