„Já byl od začátku zdrženlivý a říkal jsem: Vyčkejme, jaký ten vývoj bude. Ukázalo se, že jsme byli zdrženliví velmi rozumně," podotkl ministr průmyslu.

Pro ČR se tak nic nemění, ACTA měla pro Česko podle Kuby smysl pouze v momentu ochrany českého vývozu mimo EU. „Tam jde o to hledat model ochrany duševních práv v oblasti internetu," poznamenal ministr. „Krteček by hlasoval pro ACTA," doplnil jej s úsměvem Nečas.

Dohoda ACTA vyvolala ve světě včetně Česka řadu protestů, česká vláda po nich ratifikaci smlouvy pozastavila. Místopředseda České pirátské strany Mikuláš Ferjenčík rozhodnutí Evropského parlamentu přivítal. „Jsme rádi, že v Evropské unii zbývá ještě nějaká demokracie a že Evropský parlament velmi silně reflektoval odpor veřejnosti ke smlouvě ACTA. Vnímáme to jako první globální úspěch pirátského hnutí a samozřejmě nejen pirátského hnutí. Těch aktivistů, kteří se zapojili, byla celá řada. Politicky je to pro piráty velmi významná událost," sdělil.

Chtěli by podobnou smlouvu

Naopak zástupci autorů vnímají zamítnutí smlouvy jako neúspěšný krok na cestě, která musí pokračovat. „Když byla zamítnuta, tak pravděpodobně měla být zamítnuta, ale myslím, že třeba v celé ČR ji četli maximálně jeden, dva lidi," řekl šéf Asociace producentů v audiovizi a režisér Jan Svěrák. Sám je přesvědčen o tom, že musí vzniknout nějaká podobná smlouva. Je třeba dát najevo tvůrcům, že mohou vznikat nové filmy, a jejich autoři za ně dostanou zaplaceno, uvedl.

Připomněl, že hudební průmysl se s nástupem internetu musel vyrovnat, bude to muset učinit i průmysl filmový. Zatím je jednodušší šířit filmy ilegálně než legálně, protože v případě legální distribuce je třeba uzavřít smlouvy se všemi producenty děl, která chce daný server nabízet. Musí vzniknout nějaká platforma, která „dohoní" internet, soudí známý český režisér.

„Očekávalo se to, ze smlouvy se stalo politikum," řekla dnes ředitelka české IFPI (Mezinárodní federace fonografického průmyslu) Petra Žikovská. Zamítnutím smlouvy se ale podle ní nic nemění na ostatních záměrech. „Pro nás je důležitá směrnice o vymáhání práv v oblasti duševního vlastnictví, která platí. Je však nedostačující v oblasti internetu, proto Evropská komise navrhuje její revizi," dodala. Dohoda ACTA podle ní měla být spíše deklarací EU o tom, že autorská práva dostatečně uznává, běžnou praxi ošetřují jiné směrnice a zákony.

Zamítnutí dokumentu europoslanci znamená, že v Evropské unii nemůže smlouva vstoupit v platnost. Proti přijetí smlouvy ACTA podle tiskového odboru EP hlasovalo 478 poslanců, 39 bylo pro a 165 se zdrželo hlasování.

Členské státy se nemohou připojit

ACTA byla vyjednána EU, USA Austrálií, Kanadou, Japonskem, Mexikem, Marokem, Novým Zélandem, Singapurem, Jižní Koreou a Švýcarskem s cílem posílit dodržování práv duševního vlastnictví na mezinárodní úrovni. Dnešní hlasování EP znamená, že ani EU, ani její členské státy se k dokumentu nemohou připojit.

Podle obhájců by smlouva ACTA zamezila počítačovému pirátství, nelegálnímu kopírování či přílivu padělaného zboží na evropské trhy. Odpůrci však tvrdí, že dokument naruší svobodu na internetu a volný přístup k informacím.

Odpor proti smlouvě byl nejsilnější na počátku roku, kdy se proti ní v unii konaly masivní demonstrace. Do ulic tehdy vyšly tisíce převážně mladých lidí.

Čtěte také: Europoslanci s konečnou platností zamítli smlouvu ACTA