Je chladné a slunečné prosincové ráno roku 2015, přibližně kolem půl deváté. Vlak Regionova, který řídí strojvedoucí Michal Procházka, se blíží k přejezdu na hlavní silnici v obci Stará Huť. Za chvíli tu zemře cyklista, který byl podle pozdějších zjištění pod vlivem alkoholu. Jak se to celé seběhlo z pohledu strojvedoucího?

„Průběh byl stejný jako u každé jiné podobné události. Cyklista se blížil k přejezdu. Když vidím, že nezpomaluje, začnu houkat i brzdit. I když o mně dobře věděl, protože se na vlak i podíval. Asi si myslel, že to stihne. Anebo se mu nechtělo čekat. Kdo ví? Každopádně na výstražné houkání nereagoval tak, jak by měl. Pak už jen poslední blízký pohled do očí, rána a autopilot. Potom hledání chlapa pod vozem, záchranka na telefonu, vlakvedoucí volá dispečera…“ popisuje osudné okamžiky Michal Procházka.

Podobný, ale ještě tragičtější průběh měla nehoda ze 14. července letošního roku, která rozvířila debatu o bezpečnosti na železničních přejezdech. Sedmačtyřicetiletý muž, dvaatřicetiletá žena a jejich dvě děti ve věku osm a pět let zemřeli v neděli odpoledne poté, co s osobním autem vjeli pod kola spěšného vlaku jedoucího z Trutnova do Hradce Králové. Vlak auto tlačil od přejezdu ještě dalších 300 metrů. Více zde:

Dvě srážky za dva roky

O tom, že srážka vlaku s vozidlem na železničním přejezdu není ničím mimořádným, svědčí i fakt, že strojvedoucí Michal Procházka už osobně zažil takové nehody dvě. První skončila smrtí cyklisty. Při druhé se naštěstí nikomu nic nestalo. „Bylo to před třemi lety, na přejezdu nedaleko obce Krhanice. Byl konec léta, později odpoledne, ale ještě za světla,“ vzpomíná Michal Procházka. Řidič auta byl podle něj dokonce tak „uvědomělý“, že zvládl krátce po střetu ujet.

„Bylo to až malinko komické. Řidič zastavil u přejezdu tak, jak měl. Po chvilce se mu to asi rozleželo v hlavě a přejel přes vlečkové koleje. Přejezd je totiž přes vlečku i traťovou kolej. To už jsem na něj zahoukal. Řidič zastavil dostatečně daleko od traťové koleje a stál. Když jsem ale od něj byl ani ne patnáct metrů, rozhodl se, že to přece jen přede mnou ještě stihne. I přes mou skoro okamžitou reakci to nestihl. Náraz ho stál zadní nárazník, okno, světla a blatník.

Rychlík ve Stéblové smetl osobní auto s třemi mladými lidmi: 

Nabízí se otázka, jaké psychické následky zanechá na strojvůdci událost, při které zemře člověk, i když vina není na jeho straně. „Co se týče následků, asi jsem je nepostřehl. Možná jsem od té doby trochu otrlejší, co se týče smrti, ale jinak asi nic. Říkám si, že tohle je bohužel také součást naší práce,“ míní Michal Procházka.

Co by se stalo, kdybych něco udělal jinak…

A s jakými pocity nyní míjí zmíněné železniční přejezdy? „Protože přes přejezd ve Staré Huti jezdím opravdu často, téměř každou směnu, přemýšlím, co by se stalo, kdybych něco udělal jinak. A vlastně mám ještě jeden pocit, a to je údiv. Údiv nad tím, že se někdo vůbec odváží vlaku v pohybu zkřížit cestu.

Podle Michala Procházky jsou železniční přejezdy zabezpečené dostatečně, největší problém vidí na straně řidičů, kteří nedbají pravidel silničního provozu a leckdy ani fyzikálních zákonů. „Zabezpečení je zcela v pořádku, i když je to jen výstražný kříž, povinnosti u takových přejezdů máme jak my, tak samozřejmě i řidiči. Bohužel právě řidiči si však asi myslí, že je to všechno starostí jen těch ostatních,“ dodává strojvedoucí.

Miliarda ročně na zabezpečení

Podle tiskové zprávy ze dne 16. 7. 2019 Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) investuje ročně přibližně miliardu korun na zlepšení zabezpečení všech typů železničních přejezdů. Každý rok se tak zvýší úroveň zabezpečení na přibližně 150 úrovňových kříženích. Existuje několik úrovní zabezpečení přejezdů. Naprosto všechny železniční přejezdy a přechody jsou zabezpečeny výstražnými kříži.

Kromě křížů může být přejezd vybaven i světelnou a zvukovou signalizací, které se říká výstražník. Nejvyšším stupněm zabezpečení přejezdů jsou pak závory. Existuje i takzvané pozitivní světlo — pokud u přejezdu bliká bílé světlo, máte jistotu, že se žádný vlak neblíží, a můžete přes přejezd přejet, a to maximální rychlostí 50 km/h.

Kamion se po srážce s vlakem postavil "na zadní". Zranilo se 10 lidí:

„Naší základní prioritou je doplnění či instalace závor k přejezdovému zabezpečovacímu zařízení na silnicích I., II. a III. tříd a na místních a účelových komunikacích všude tam, kde to bude technicky proveditelné, účelné a bude na takovém řešení shoda účastníků stavebního řízení,“ sdělil generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda. Podle této státní organizace bylo ke konci loňského roku u silnic I. třídy vybaveno závorami 117 z celkového počtu 164 přejezdů. Do konce letošního roku jich má přibýt dalších 16 a do roku 2023 dostane závory většina zbývajících. Nově se také všechny rekonstruované přejezdy, na kterých se kříží koleje s asfaltovou komunikací, budou vybavovat nejen světelnými výstražníky, ale také závorami. „Z cenové analýzy vyplývá, že finanční rozdíl přejezdu se závorami a bez závor je 10 až 15 procent celkové investice, což je s ohledem na významný bezpečnostní přínos z celospolečenského hlediska akceptovatelné,“ uvedl v tiskové zprávě Jiří Svoboda.

Kamery v Úvalech pomohly

Náklady na kompletní vybavení přejezdu včetně závor dosud zabezpečeného pouze výstražnými kříži se zpravidla pohybují do 10 milionů korun. Dovybavení břevny závor u stávajících přejezdů stojí jednotky milionů korun. SŽDC má také snahu rizikové přejezdy rušit. Během loňského roku se jich podařilo zrušit celkem 26. Ve třech lokalitách, konkrétně v Pardubicích, Olomouci a ve Studénce, SŽDC také testuje detektory překážek, které by je včas hlásily strojvedoucím. Na několika desítkách železničních přejezdů jsou aktuálně nainstalovány kamery se záznamem situace na lokálním úložišti. Například v Úvalech, kde jsou na přejezdu kamery, se výrazně snížil počet přestupků.

Přestaňme se zabývat myšlenkou, že přejezd bez závor není dostatečně zabezpečen, říká David Votroubek, člen prezidia Federace strojvůdců ČR.

David Votroubek, člen prezidia Federace strojvůdců ČRProč podle vás dochází k nehodám na přejezdech?
Protože řidiči absolutně ignorují to základní, co se učí v autoškole a co je napsáno jako absolutní základ i ve vyhlášce o pohybu na pozemních komunikacích: 361/2000 Sb, §28/1 - Před železničním přejezdem si musí řidič počínat zvláště opatrně, zejména se přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně přejet. Přestaňme se proto neustále zabývat myšlenkou, že přejezd bez závor není dostatečně zabezpečen. Je potřeba si uvědomit, že tím nejdůležitější zabezpečením na přejezdu je výstražný kříž, který řidičům naprosto přesně říká, jak se mají chovat. Případná červená světla a závory jsou pak jen doplňkovým zařízením. Setkávám se často s názorem, že když jsou na přejezdu závory nahoře a neblikají červená světla, že není třeba se rozhlížet, protože nemůže jet vlak. To je bohužel nebezpečný mýtus, protože jediný případ, kdy jsou řidiči zproštěni povinnosti se přesvědčit, že se neblíží vlak, je situace, kdy na přejezdu bliká bílé světlo.

Může být vina i na straně strojvůdců?
Při normální funkci zabezpečovacího zařízení přejezdu je to prakticky vyloučeno. Při poruše se to samozřejmě ve velice výjimečných případech stát může, ale vyhláška a příslušné předpisy jsou napsány tak, že pokud se řidič bude řídit nastavenými pravidly, je šance na nehodu minimální.

Jak by se podle vás dalo účinně nehodám na přejezdech zabránit?
Ideální by samozřejmě bylo, kdyby úrovňové přejezdy neexistovaly, ale všichni nejspíš tušíme, že to je utopie. Jedinou cestou, kterou v současné době považuji za proveditelnou, by bylo řidiče naučit přejezdy skutečně respektovat a donutit je, aby se na nich chovali skutečně tak, jak mají. Je totiž paradoxní, že i na těch nejlépe zabezpečených přejezdech dochází často k velice tragickým nehodám. Za naprosté nesmysly pak považuji všemožné nápady na detektory překážek na přejezdu a následnou signalizaci takového stavu strojvedoucím. To by totiž vedlo jen k tomu, že se bude neúměrně prodlužovat doba uzavření přejezdu tak, aby měl strojvedoucí možnost na takou překážku zareagovat, a to by pak zpětně vedlo k ještě větší nervozitě řidičů na těchto přejezdech.

Mají strojvůdci k dispozici psychologa, který by s nimi řešil případné trauma z takové nehody?
Žádná taková automatická služba není poskytována, ale samozřejmě v případě potřeby má strojvedoucí možnost si takovou pomoc vyžádat.

Může nebo dokonce musí vlak na přejezdu zpomalit?
Jsou přejezdy, obzvláště na lokálních tratích, kde je kvůli rozhledovým poměrům řidičů pro vlak snížena traťová rychlost v místě přejezdu na takovou hodnotu, aby řidič mohl vlak zpozorovat dostatečně včas, a aby tak bylo umožněno přejezd bezpečně přejet.

Máte osobní zkušenosti s nehodou na přejezdu?
Bohužel ano, i když to nebylo přímo na železničním přejezdu, ale na úrovňovém služebním přechodu, kde jsem srazil cyklistu. Paradoxní bylo, že to bylo na velice přehledném místě a při relativně nízké rychlosti 40 km/h

Jak se chovat na přejezdech

  • Uvíznete-li na přejezdu, uvědomte si, že nemáte čas. Vlak po stažení závor přijede asi za 15 vteřin.
  • Závoru může snadno nadzvednout váš spolujezdec.
  • Závora se dá podjet. Je lepší pár škrábanců na autě než ztráta života.
  • Závora se dá prolomit. Je konstruována tak, aby ji prolomil i rychleji jedoucí cyklista.
  • Pokud jste na přejezdu, blíží se vlak a vozidlo je nepojízdné, co nejrychleji ho opusťte. Můžete běžet vlaku naproti a máváním krouživými pohyby rukou upozornit strojvůdce na překážku na kolejích.
  • Pamatujte si, že výstražníková červená světla mají přednost. Může se stát, že se závora vůbec nesklopí. Závory jsou jen doplňková výstraha, podobně jako zvonec.
  • Nevjíždějte na přejezd, když se závory začnou zvedat a výstražná světla ještě blikají. Může se stát, že se závory opět sklopí a vy zůstanete uvězněni mezi nimi.
  • Obzvlášť za slunečného počasí buďte obezřetní, abyste svítící světla nepřehlédli.
  • Pokud na nechráněných přejezdech se dvěma a více kolejemi vlak přejede, dobře se rozhlédněte, může totiž přijet ještě vlak ze druhého směru. Zapojte zrak i sluch.
  • Pokud jste na otevřeném přejezdu, kde nesvítí výstražníková světla, nemusí to znamenat, že vlak nejede. Stává se, že je přejezd porouchaný nebo se na něm provádí údržba. V tomto případě ale vlak k přejezdu přijíždí pomalu (asi 10 km/h) a houká.
  • Přejezdů bez světelné signalizace, pouze s výstražným křížem, je v ČR několik tisíc, zpravidla na méně důležitých komunikacích. Vlak má povinnost houkat. Ztlumte rádio a otevřete okénko, abyste slyšeli.
  • Pokud uvíznete na přejezdu nebo se vám například utrhne přívěs a nehrozí akutní nebezpečí, volejte linku 112 a nahlaste číslo přejezdu, které najdete na rubové straně každého výstražného kříže nebo na rubové straně světelné skříně výstražných světel. Je napsáno černým písmem na bílém podkladu a začíná vždy písmenem P (například P5678).
  • Instruktážní video najdete na webové adrese: https://www.cdv.cz/video-reseni-kritickych-situaci-na-zeleznicnich-prejezdech/

Zdroj: Centrum dopravního výzkumu