Vznikly nelegálně a nezákonné bylo také jejich vyzbrojení. Komunisté spustili okamžitě po převzetí moci vlnu represí a pronásledování svých odpůrců. Moci se chopili na dlouhých čtyřicet let.

Vítězný únor aneb Mladí Češi zapomínají na minulost

Tento víkend si připomínáme 70 let od dokonání komunistického převratu a nastolení totality. „Čeho?“ ptají se však mnohdy mladí Češi.

Ignorujeme minulost. Zapomínáme, respektive neznáme klíčové milníky našeho národa.

Vítězný únor? Rok 1948? Smiřme se s tím, že stále většímu procentu mladých lidí tato historická událost nic neříká.

„Vyhráli jsme v Naganu!“ odpovídá bleskurychle slečna Michaela, možná zmatena tím, že se ptám v Olympijském festivalu.

„Já to samozřejmě vím, ale je mi jasné, proč se ptáte. Mladí pomalu ani nevědí, co bylo v devětaosmdesátém…“ reaguje její otec.

Dcera, jež brzy oslaví osmnácté narozeniny, opravného pokusu ani nevyužívá. Netuší. Stejně jako další.

„Ten pojem ze školy znám, ale přiznávám, že už jsem jej dávno vypustil z hlavy,“ navazuje svými (ne)vědomostmi Tonda Halíř. „To bude něco s Ruskem, ne? Nevzpomeneš si?“ obrací se Leona Janáková z Frenštátu pod Radhoštěm na svého partnera.

„To byl konec války a… Aurora tam byla… moc toho už asi nevíme. Můžete to teď vypnout a říct nám to?“ prosí smějící se žena, odhadem osmdesátý ročník, která spojila vícero historických událostí. Tu a tam však mladí překvapí.

„Vítězný únor? Moc mi to neříká,“ začala nejdříve Andrea Stehlíková z Ostravy. Potom se ale zamyslí. „Já už vím… politikové tehdy nezvládli složitou politickou situaci a nabídli komunistům vládu. Počátek komunismu u nás,“ rozpovídá se nakonec 19letá slečna jediná, která z asi tuctu dotázaných dokázala reagovat.

ANKETA DENÍKU: Víte, jaká událost z roku 1948 je známá coby Vítězný únor?

Jiří Hrušovský, 16 let, Ostrava:
No, něco mi to říká, ale co… To bylo v hokeji, že? Ne? Tak něco komunistického, nějaké rozdělení, ne?

David Čopík, 15 let, Dolní Lutyně:
To si asi nevybavím. Na základce jsme to určitě brali, ale… nemá to spojitost s válkou? Konec války? Vrtíte hlavou, že ne… tak to vážně nevím.

Jan Horčičák, 17 let, Ostrava:
Vítězný únor… Devatenáct set čtyřicet osm… (přemýšlí) Pardon, říkal jste devatenáct set nebo osmnáct set? Aha, devatenáct set… To bylo nějaké osvobození Rusů, nebo tak něco? Ne, fakt nevím.

Isabela Kremserová, 16 let, Opava:
To jste mě popravdě docela zaskočil. Nic mi to neříká, nevím, omlouvám se.

ÚTOK NA SVOBODU

Poválečné Československo neúprosně směřovalo k násilnému převzetí moci komunisty. Sovětská režie byla patrná všude, z Moskvy přijelo několik desítek sovětských poradců. U nového velvyslance SSSR Valeriana Zorina byl hlavní poradní štáb.

Z Rakouska bylo na území Československa přesunuto několik útvarů Rudé armády. Mezi komunisty a členy jiných stran se v ostravských hutích a dolech rozhořely ostré spory. KSČ v tomto městě ovládla odbory, národní výbory a SNB.

Na 17. února byla svolána mimořádná porada předsednictva Krajského výboru KSČ v Ostravě, kde se dohodlo, že veliteli jednotek SNB musí být komunisté. Sestavovaly se také seznamy vedoucích pracovníků a odborníků z průmyslových podniků, kteří budou propuštěni. Příslušníci SNB museli podepsat prohlášení o věrnosti Klementu Gottwaldovi a ministru vnitra Václavu Noskovi.

V restauraci U slunce se konala 19. února komunistická schůze vyzývající otevřeně k převratu.

O dva dny později byla v Ostravě uspořádána mohutná manifestace za to, aby demisi nekomunistických poslanců prezident Beneš přijal. Na 24. únor 1948 byla vyhlášena generální stávka, v ten den v Ostravě nikdo nepracoval. Komunisté zvítězili.

Podrobnosti k převratu na Ostravsku jsme přinesli exkluzivně v sobotním tištěném vydání Deníků Moravskoslezského kraje.