Hamáček již dříve uvedl, že v současnosti toto řízení trvá dva roky i déle. V uplynulých dvou letech bylo podle ministra takových řízení vždy kolem 400.

Ministerstvo vnitra podle úpravy může zrušit cizinci platnost povolení bez toho, aby muselo přihlížet například k tomu, zda má v Česku rodinu, až po čtyřnásobném odsouzení. Přímo zrušit ho pak může v případě odsouzení na víc než tři roky.

Předmětem debat poslanců bude plánovaná povinnost cizinců, kteří do Česka přicestují kvůli práci či studiu, absolvovat do roka od příjezdu integrační kurz. "Nevíme, proč dělat školení z hygienických návyků pro lidi z našeho civilizačního okruhu," namítl Marek Benda (ODS). Podle něj by bylo zbytečným vyhazováním peněz říkat například Američanům, "že se jí vidličkou a nožem a že se ženy pouštějí do dveří".

Žádostí o pracovní pobyty přibývá

Kurzy mají podle tvůrců zákona pomoci cizincům se orientovat v novém prostředí, seznámit je s právy a povinnostmi nebo s místními poměry a zvyklostmi a se základními hodnotami ČR i EU. Kurzy by se měly konat v Centrech na podporu integrace cizinců, které budou ve všech krajích. Nyní takové zařízení chybí ve středních Čechách. Náklady na zavedení kurzů, jejich poskytování do roku 2020, provoz center a výstavbu jednoho nového centra podklady pro vládu odhadují na 142 milionů korun.

Kvóty pro ekonomické migranty by měly stanovit maximální počet žádostí o pobytová oprávnění za účelem zaměstnání, které by české ambasády směly v nejbližším roce přijmout. Případné zavedení kvót vláda zdůvodňuje přetížeností zastupitelských úřadů, které povolení vyřizují. Za uplynulé roky se počet žádostí o pracovní pobyty ztrojnásobil. V roce 2014 jich bylo zhruba 3000, předloni více než 9000 podaných. Za první tři čtvrtletí loňského roku už bylo žádostí 13 500.