Kritici namítali, že současný název svátku by se neměl rozmělňovat. "Nemazejme 17. listopad 1989 z naší historie," nabádal poslance Pavel Žáček (ODS). Naopak podporovatelé doplnění názvu argumentovali zejména zájmem Studentské komory Rady vysokých škol. Karel Rais (ANO) za předkladatele odkazoval na další dva dopisy z komory s apelem, aby dolní komora novelu podpořila.

Sněmovna odmítla návrh předsedy klubu TOP 09 Miroslava Kalouska na odklad účinnosti předlohy až na leden 2040. Neúspěšná byla také snaha Dominika Feriho, aby celý název státního svátku 17. listopadu zněl Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní studentský den.

Neodkazoval by tak podle něho na bývalý Mezinárodní svaz studentstva, který za socialismu vedl určitou dobu někdejší vysoký komunistický funkcionář Miroslav Štěpán.

Poslanci se většinově nepřiklonili ani k úpravě Miroslava Grebeníčka (KSČM), podle níž by na 30. září připadal Den vyhnání Čechů z pohraničí. Významný den, který není na rozdíl od svátků provázen pracovním klidem, měl připomínat zabrání českého pohraničí nacistickým Německem v roce 1938.

Represe nacistů vůči českým školám

Mezinárodním dnem studentstva se 17. listopad stal na památku represí nacistů vůči českým vysokým školám v tehdejším protektorátu v roce 1939. Nacisté tehdy popravili studentské funkcionáře a uzavřeli české vysoké školy v souvislosti s demonstrací proti německé okupaci, v níž se změnil pohřeb studenta Jana Opletala. Opletal podlehl zranění, které utrpěl při manifestaci ke vzniku Československa.

O 50 let později se v Praze konala pietní studentská demonstrace, následný pochod jejích účastníků byl násilně zastaven komunistickou policií. Odstartovalo to pád socialistického režimu v tehdejším Československu.