Zákon, jehož návrh schválili poslanci zrychleně již v prvním čtení, bude účinný pouze v případě takzvaného tvrdého brexitu, tedy pokud by Spojené království opustilo Unii bez dohody. Nyní jeho návrh zamíří k posouzení do Senátu. 

Návrh ošetřuje daně z příjmů ve vztahu ke Spojenému království, stavební spoření a penzijní připojištění britského občana. Dále pojednává o uznávání odborné kvalifikace britského občana nebo jeho rodinného příslušníka nebo o platebních transakcích v britských librách.

Vláda se podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) snažila postihnout všechny oblasti, v nichž by mohl nastat problém. Některá opatření například ohledně pobytu, daní a uznávání kvalifikací zdravotnických pracovníků by podle předlohy platily i po konci roku 2020.

Celkem v Česku současnosti legálně pobývá asi osm tisíc britských občanů. Bez zákona by se v Česku ocitli ve stejném postavení jako cizinci ze zemí mimo EU, což by se podle odhadů ministerstva vnitra dotlo asi pěti tisíc Britů působících na českém pracovním trhu. 

Dopad na Čechy žijící v Británii

Brexit však bude mít dopad i na Čechy žijící v Británii. Podle českého velvyslanectví v Londýně jich je zhruba 100 tisíc, britský statistický úřad uvádí 49 tisíc. Při dnešním jednání se proto poslanci dotazovali i na to, zda Spojené království v souvislosti s českým zákonem přislíbilo reciprocitu, tedy že se zachová stejně k českým občanům pobývajícím na ostrovech. 

Podle Hamáčka se Česko opírá o britský dokument z loňského prosince, který se zabývá budoucím migračním systémem a pro obyvatele EU zavádí přechodné období do konce příštího roku.  

Britové podle něho tvrdí, že stačí podzákonná norma, pokud by se však na ni čekalo, český zákon by nemusel být přijat včas. Sněmovna navzdory tomu vyzvala na návrh Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) vládu, aby s Brity o reciprocitě českých zákonných opatření jednala.