Stranou se zatím drží ČSSD a komunisté, jejichž poslankyně Marta Semelová naopak navrhuje zakázat domácí vzdělávání i na prvním stupni. Na druhém stupni jsou děti v domácím vzdělávání zatím jen v pilotním režimu, plošně to zákon neumožňuje.

Poslanci se rozšíření možnosti domácího vzdělávání snažili prosadit už do poslední novely školského zákona, ale narazili na velký odpor tehdejšího ministra školství Marcela Chládka (ČSSD). Nyní to podporují například i představitelé vládních lidovců. Na prvním stupni se to podle Miholy osvědčilo. „Myslím, že je to alternativa, kterou musí velmi pečlivě rozvážit ten, kdo do toho jde. Zneužitelnost se dá ošetřit dostatečnou kontrolou, jaká už nyní funguje na prvním stupni," uvedl při debatě.

Je přesvědčen, že by to bylo záležitostí několika desítek, maximálně stovek žáků. V pěti ze sedmi poslaneckých klubů se už nyní podle něj najdou lidé, kteří by pro tento návrh hlasovali. Nepovažuje pro konečné hlasování ve Sněmovně za vyloučenou ani podporu jednotlivých sociálních demokratů, jednoznačně proti podle něj budou podle všeho komunisté.

Inkluze

Debatovalo se také o návrzích Semelové a Karla Raise (ANO) na odložení účinnosti inkluzivních opatření o dva, respektive jeden rok. Podle komunistické poslankyně není na změnu školský terén připraven, Raisovi zase chybí podrobné vyčíslení nákladů.

Stejně jako v úterý na tiskové konferenci i dnes před poslanci odklad ostře odmítla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Připomněla, že už nyní mají ředitelé ze zákona povinnost dítě s potřebou podpory přijmout, pokud patří do jejich spádové oblasti. „Novela pouze práva dětí spojuje s konkrétními podpůrnými opatřeními a finančními prostředky," řekla ministryně.

Zopakovala, že speciálních škol se změny nedotknou. Z dětí s lehkým mentálním postižením mohou být v běžných školách vzdělávány pouze ty, které nemají jiné problémy. „Trvám na tom, že je správně, aby směřovaly do hlavního vzdělávacího proudu. A ony už tam směřují, už nyní jsou jich tam tři tisíce," dodala.