Jídelna pro žáky žáky z chudých rodin ráno před vyučováním připraví zdravou snídani zdarma. Děti to motivuje dorazit včas, nasytí se, pozitivně se naladí a mohou pak dosahovat lepších výsledků. Tak vypadá ideální stav ve školách zapojených do projektu snídaňových klubů.

Ne vždy se ho ale daří dosáhnout. Například základní a praktická škola v Kutné Hoře měla problémy s tím, že zdravá podoba snídaně, plná ovoce a zeleniny, malé strávníky moc nelákala a zaměstnanci je museli k účasti spíše nutit. S projektem tudíž už dle slov ředitelky Ludmily Janouškové škola nepokračuje. 

Naopak ve Speciální základní škole a praktické škole v Moravské Třebové se snídaňové kluby těší veliké oblibě, ačkoliv to tak zpočátku podle ředitelky Jitky Kánské nebylo. Pořádají je tam vždy v pondělí hned první hodinu. Každý třídní učitel společně s dětmi připravuje ve cvičné kuchyňce jídlo a pití, například čaj, kakao, pomazánky, ovoce či zeleninu. Pak vše zkonzumují buď ve třídě nebo v jídelně.

„Snažíme se, aby jídlo bylo pestré a zdravé. Snídaňový klub přispívá k vytvoření zdravého návyku u dětí – začít den snídaní. Žáci načerpají energii a lépe se potom během vyučování soustředí. U snídaně si procvičují i stolování a hygienické návyky,“ vyjmenovala ředitelka.

Po snídani následuje komunitní kruh a teprve potom začíná výuka podle rozvrhu. „Snažíme se, aby žáci měli příjemný start do nového týdne,“ dodala Kánská.

Dobré zkušenosti se snídaňovými kluby mají i v Základní, speciální a praktické škole Broumov. K projektu se podle ředitelky Petry Pancnerové připojili, protože většina zdejších žáků má sociální znevýhodnění. A také proto, že většina z nich užívá léky. „Když se ráno nenajedí a vezmou si léky nalačno, je to pak divočina. Jsou nesoustředění, zlobí, nechtějí pracovat. U školní snídaně se uklidní a vyučování už začnou koncentrovaní,“ vysvětlila Pancnerová. Stabilně společně snídá osm dětí, další občas.

V Broumově začínali s pořádáním snídaní pouze dvakrát týdně, aby zjistili, jaký bude zájem. Ověřili si například, že strava nemůže být jen přísně zdravá, kvůli ní by prý nikdo dříve nevstával. Učí proto děti snídat zeleninové saláty, vajíčka nebo ovoce, ale k tomu jim dávají i nějaké lákadlo, jako třeba lívance s čokoládovou pomazánkou. „Mnohé děti také nebyly zvyklé na teplé nápoje. Po malých hrníčcích jsme je naučili pravidelně pít kakao,“ popsala ředitelka.

Nejen nasycení, ale i sociální kontakty

Odborná garantka projektu Podpora rovných příležitostí, pod nějž akce spadá, Olga Havlátová zdůraznila, že výzkumy prokázaly, že snídaně ve škole snižuje úzkosti, deprese i hyperaktivitu. Žákům totiž zprostředkují nejen ranní pokrm, ale také přátelské sociální prostředí. „Je tu i příležitost pro rozvoj jejich sociálních dovedností, pozitivních vztahů a sebevědomí,“ vysvětlila.

Potvrzuje to broumovská ředitelka Pancnerová. Snídaně její školy začínají v sedm hodin, přímo škola se otevírá v 7:40. Do té doby mají děti po jídle ještě hodně času, který pak tráví stolními hrami a povídáním napříč třídami či případně s přítomným učitelem, někdy i s ředitelkou, která snídaňový klub také navštěvuje.

Do projektu se zatím nezapojuje příliš mnoho škol. Podle Pancnerové může být na vině nízký finanční příspěvek. Dnes škola dostává z výzvy Zapojme všechny jako příspěvek na provoz dvacet korun na jednu svačinku a pro personál 210 korun na hodinu, z čehož se ještě patnáct procent odečítá, čili zbude necelých 180 korun. „A to dnes není vůbec motivační. Nedivím se, že do toho spousta škol nejde, nebo s tím skončila,“ sdělila.

Navrhuje, aby žáci dávali za snídani třeba symbolickou pětikorunu a nezvykali si, že budou mít v životě stále něco zadarmo. Snaží se je proto aspoň zapojit do přípravy pokrmů a do úklidu kuchyňky. „Minimální spoluúčast by byla lepší. I společnost by to pak vnímala lépe,“ dodala.

Snídaňové kluby v Česku a v zahraničí

• Zahraniční školy, které mají na projekt více peněz, dávají snídaně zdarma komukoliv, aby předešly onálepkování dětí v klubech jako chudých a hladových a umožnily ranní setkávání spolužáků napříč sociálními vrstvami.
• V Česku představují limit peníze, účastníky většinou pomáhá vybírat školní poradenské pracoviště. 
• Řešení by mohl představovat sponzoring od místních firem.
• Asi největší tradici mají snídaňové kluby v Austrálii, kde je dokázali napojit na potravinové banky a na lokální dobrovolníky, zejména seniory, kteří tím získají pocit užitečnosti a zapojení do místní komunity.