Jedním z nich je i traktorista Lukáš Souček ze Stolan na Chrudimsku. Při sněhových vánicích místo ve vyhřáté místnosti sedí v kabině traktoru a odhrnuje bílou nadílku. „Sleduji neustále počasí, a to i noci, abych mohl případně hned vyjet. Nějaké pivo večer v hospodě tak nepřipadá v úvahu,“ popisuje Souček. Na starost má část místních komunikací spadající pod sousední obec Morašice. 

Sněžení v Liberci
Provoz v Česku zkomplikoval sníh. Problémy měly kamiony i hromadná doprava

Silničářům takto v Česku pomáhají desítky dalších. Jak moc jsou důležití, se ukazuje zejména při kalamitách. Naposledy na přelomu týdne, kdy do Česka dorazilo zimní počasí, které s sebou přineslo husté sněžení a mrazy. Na mnoha místech kvůli tomu kolabovala i přes veškerou snahu silničářů doprava.

Bez výpomoci se neobejdeme, říkají silničáři

Do terénu tak museli někde i právě externí spolupracovníci silničářů. „Stručně řečeno – bez nich by to nešlo. Jen díky nim se podařilo situaci zvládnout,“ říká místopředseda Svazu měst a obcí České republiky Pavel Drahovzal. Ten je zároveň starostou obce Velký Osek na Kolínsku.

Chválou na externí spolupracovníky nešetří ani samotní silničáři. Přiznávají, že výpomoc je pro ně zásadní a velmi důležitá. Nejednou se totiž stane, že sypač uvízne kvůli bezohlednosti řidičů v koloně, nebo pomáhá s vyproštěním uvízlých kamionů. „Využíváme toho často v případech, kdy se nám třeba dva sypače na tři hodiny zaseknou při řešení nějakého kamionu, který nevyjel kopec a zablokoval celou vozovku. To je mimochodem dost častý a typický scénář,“ podotýká ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.

Úklid sněhu v Knovízi na Kladensku. V traktoru starosta Vítězslav Richter, ilustrační foto.Úklid sněhu v Knovízi na Kladensku. V traktoru starosta Vítězslav Richter, ilustrační foto.Zdroj: Se svolením obce Knovíz

Do terénu povolává radličkáře, jak jsou silničáři přezdívaní, dispečer. „Výpomoc je třeba synchronizovat, aby se třeba nastávalo, že traktor pojede chvíli po sypači a bude po něm shrnovat posyp z vozovky,“ vysvětluje Němec.

Vynachválit si spolupráci nemohou ani ve Zlínském kraji. I když Správa a údržba silnic Zlínska při posledním sněžení povolala jen jednoho externího pomocníka z celkem dvanácti nasmlouvaných. „Povoláváme je v případě extrémního náporu sněhu. Nyní se dařilo situaci zvládnout. Každopádně se jedná o zkušené šoféry, kteří díky dlouholeté praxi vědí, co je potřeba. Stejně tak si sami hlídají předpovědi počasí a dokáží vyhodnotit, kdy budou potřeba a kdy si mohou vyrazit s kamarády,“ sděluje jednatel Správy a údržby silnic Zlínska Libor Lukáš.

V pohotovosti

Silničáři externisté drží pohotovost v průběhu zimního období, tedy od 1. listopadu do 31. března. V případě potřeby musí nejpozději do půl hodiny se svým strojem vyrazit. Měsíčně za to inkasují paušální částku dva tisíce korun. Když vyjedou do terénu, dostávají k tomu ještě sjednanou taxu za odpracovanou hodinu.

Na silnice by radličkáři mohli být znovu povoláni už ve středu. Na většině území by totiž mělo sněžit. Kvůli čerstvému větru se navíc budou na horách a také na Vysočině tvořit sněhové jazyky. Padat sníh by měl i ve čtvrtek a pátek. O víkendu by naopak měla být obloha jasná až polojasná. Další sněžení očekávají meteorologové příští týden. Kvůli oteplení bude v nižších polohách přecházet v mrznoucí déšť.

Ilustrační snímek
Česko čekají ledové dny. Na horách může spadnout až 25 centimetrů sněhu

Připravenost na letošní zimu hlásí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). To musí i při silném sněžení zajistit vlastními pracovníky průjezdnost více než tisíc kilometrů dálnic v celém Česku. Údržbu mají na starosti jednotlivá střediska správy údržby dálnice. „Na jedno středisko připadá přibližně 50 kilometrů dálnice. Zbývající úseky dálnic a silnice I. třídy udržují dodavatelské firmy na základě smluv uzavřených s ŘSD,“ popisuje mluvčí ŘSD Jan Studecký.

Vyrazit do „boje“ se sněhovými přívaly či ledovkou je připraveno celkem 201 sypačů. K tomu dalších 58 takzvaných univerzálních vozidel – na ně je možné mimo jiné umístit mohutné sněhové frézy. Ve skladech středisek je k dispozici přes 51 tisíc tun soli a solného roztoku. „ŘSD má také na každém středisku provozuschopné centrum pro výrobu a distribuci solanky. Jednak roztoku vody a chloridu sodného, jednak roztoku vody a chloridu vápenatého. Zásoba posypových materiálů je vypočítána pro průměrnou zimu, v případě zvláště nepříznivého počasí je ještě možné sáhnout do nouzových rezerv,“ dodává Studecký.