Kolem osmdesáti polských a šedesáti českých záchranářů se na místo neštěstí v oblasti Bialeho Jaru vypravilo znovu v devět hodin ráno po sobotní akci, kterou ukončili ve večerních hodinách kvůli nepříznivému počasí a tmě. Podle nich šlo o jednu z největších záchranných akcí v historii horské služby.

Členové české Horské služby vyrazili na místo, které se nachází nad Karpaczí, nejznámějším polským zimním střediskem v Krkonoších, přes Luční boudu. Stále však museli dbát vysoké opatrnosti, protože i nadále hrozí další sesuvy, navíc povětrnostní podmínky hledání výrazně stěžovaly.

Místo, kde by se snowboardista mohl vyskytovat, opět prohledávali záchranáři pomocí sond. V práci jim pomáhali také speciálně vycvičení lavinoví psi. V neděli odpoledne se jejich námaha ukázala jako marná. Sněhová záplava vydala pouze mrtvé tělo polského snowboardisty

„Tělo se podařilo nalézt ve 14 hodin, zhruba 1,5 metru pod povrchem, veškeré pokusy o oživení byly již marné,“ potvrdil náčelník Horské služby Krkonoše Adolf Klepš.

Lavina byla velmi rozsáhlá. "Je podobná té před 40 lety, která tehdy zasáhla celý školní zájezd," uvedl zástupce náčelníka krkonošské horské služby Pavel Jirsa.

Podle vyjádření záchranářů porušil snowboardista všechny zákazy a pohyboval se ve volné přírodě v místech, kde hrozil sesuv sněhu. v celých horách je vyhlášen třetí, tedy Značný stupeň lavinového nebezpečí.

Na hřebenech od pátku připadlo několik desítek centimetrů sněhu a nebezpečí tvorby lavin tak výrazně stouplo.

Je to již druhý sesuv v posledních dvou dnech. V pátek odpoledne zasypal sníh dva lidi nedaleko Brádlerovy boudy nad Špindlerovým Mlýnem. Oba se však Horské službě poodařilo zachránit.

Zpravodajové Deníku

Nejdříve jde lavinový pes, říká účastník záchranné akce v Krkonoších
Kolem 140 českých i polských záchranářů a hasičů se v sobotu a v neděli podílelo na pátrání po snowboardistovi, kterého v oblasti Bialy Jar zasypala lavina. Jedním z účastníků záchranné akce Erwin Schubert, člen Horské služby.
Jak probíhalo pátrání?
Událost byla nahlášená v sobotu krátce po 16 hodině. Někteří pomáhali ještě ten den, ale kvůli špatnému počasí a nebezpečným podmínkám byli na místě zhruba do 19. hodiny. Pak museli skončit. V neděli jsme odjížděli ráno z Pece pod Sněžkou na Luční boudu a odtud přes Střechu dolů na polskou stranu. K lavině jsme museli zespoda, vrchem by to bylo nebezpečné.
Lavina prý byla za poslední dobu jedna z největších…
Dlouhá byla kolem 800 metrů, na šířku necelých 50. Výškově mohla mít kolem 14 metrů.
Takže pátrání bylo asi velmi náročné
Na místě bylo několik lavinových psů. Ti jdou vždycky jako první. Do čistého. Aby měli šanci zachytit stopu. Pak jdou teprve záchranáři. Dvě družstva po patnácti lidech hledala v místech, kde byl naposledy spatřen. Když se to sním utrhlo, nebyl tam sám. On jediný se však spustil na inkriminované místo a lavinu zřejmě urval. Další dvě nebo tři party byly v čele laviny. Nahoře jsme však nic nenašli, lavina tělo strhla a to se našlo zhruba 150 metrů od jejího čela.
Co všechno musí mít záchranáři na takovéhle akci sebou?
Samozřejmě dobré oblečení a lavinový vyhledávač, pro případ, že by ještě něco spadlo. Dále lyžařské vybavení, čelovku, termosku, jídlo, lopaty, sondy a další věci.“ (aš)