Podle premiéra vláda rozhoduje o zvýšení tabulkových platů 670 tisíc lidí - hasičů, policistů, učitelů, pečovatelů, umělců a pracovníků dalších profesí. Ministerstvo práce propočítávalo několik možností růstu jejich výdělků. Jednalo se o přidání mezi osmi a 13 procenty pro vybrané profese od listopadu a od ledna. Sobotka se kloní k variantě růstu tarifu učitelů o 15 procent a všech ostatních o deset procent.

"Jsme schopni se s tím vyrovnat. Ze strany ministerstva financí byly identifikovány potřebné úspory, měli bychom se dohodnout s koaličními partnery, že růst o deset procent pro všechny a o 15 procent pro učitele, by měla být jedna z priorit pro rozpočet," uvedl Sobotka. Podle něj by učitelé měli dostat více proto, že ve srovnání s kantory z jiných zemí EU vydělávají nejméně. Lékaři a sestry by si pak měli polepšit od ledna, a to nejspíš o deset procent.

Podle Středuly by vláda přijetím tohoto návrhu dala najevo, že české ekonomice věří. "Ve chvíli, kdy se v předvolebních bojích slibuje, jak kdo navýší platy, bude vidět, kdo to naplní. Vládní koalice to naplnit může," uvedl předák.

Ilustrační foto.
Prvního září čekejte protest. Školské odbory se postaví proti platům učitelů

Podle některých variant by se přidání nemělo týkat lidí, kteří si přilepšili od července, nebo by měli dostat méně a také později. Odbory jsou proti. Nesouhlasí s tím ani premiér.

Kabinet by měl v pondělí rozhodovat také o růstu minimální mzdy pro příští rok. Ministerstvo práce navrhuje růst od ledna o 1200 korun na 12.200 korun. Tripartita o navýšení jednala koncem května, ale nedohodla se. Odboráři požadují zvýšení o 1500 korun, zaměstnavatelé by přidali 800 korun. Někteří vládní politici mluví o tom, že by se měla minimální mzda zvednout o 1000 korun. Podle hospodářské komory by Sobotkův kabinet už nejnižší výdělek zvyšovat neměl.

Ilustrační foto
Češi nechtějí být levnými montéry. Tuší to politici?

Sobotka podporuje návrh resortu práce. "Je to rozumný návrh o 1200 korun. Nechci dělat kompromis kompromisu," řekl premiér. Dodal, že se bude snažit přesvědčit koaliční partnery.

Podle Středuly je zvednutí nejnižšího výdělku o tisícikorunu pro odbory nepřijatelné. Podotkl, že na Slovensku jeden z návrhů počítá se zvednutím tamní minimální mzdy na 480 eur (nyní asi 12 550 Kč). "O co jsou čeští zaměstnanci horší než slovenští? Nevidíme důvod, proč by se mělo licitovat. Nejsme báby na trhu. Jsme zaměstnanci a máme své rodiny," řekl Středula. Podle něj je na "masivní navyšování" vhodná doba, když je rekordně nízká nezaměstnanost a 160 tisíc evidovaných volných míst. Předák poukázal také na to, že nejnižší čistý výdělek je v Česku pod hranicí příjmové chudoby. Ta loni činila pro samotného dospělého 10.691 korun.

Sobotkův kabinet se při svém nástupu zavázal, že minimální mzdu přiblíží ke 40 procentům průměrné mzdy. Při zvýšení o 1200 korun by se tato hranice podle premiéra překročila.

Ilustrační foto.
Neférově nízké platy žen povyrostou. Snad

Podle Hospodářské komory tlak na zvyšování mezd přes minimální mzdu neodpovídá přirozenému růstu výdělků. "Pokud Sobotkova vláda od roku 2018 zvýší minimální mzdu o dalších 1200 korun měsíčně, znamenalo by to za celý mandát této vlády nárůst už o 43,5 procenta," sdělila komora.

Podle ní by tak zaměstnavatelé museli na odměny za nekvalifikovanou práci vydat navíc kolem dvou miliard. "Stát si tak snadno tímto umělým navýšením mezd bez ohledu na produktivitu práce přijde k dalším 721 až 865 milionům korun ročně," uvedla komora. Podle ní cestou k výraznějšímu zvýšení příjmů v Česku není zvedání minimální mzdy, ale vyšší produktivita a práce s přidanou hodnotou. 

Sobotka vyzve Francouze a Rakušany, aby v ČR víc zvedali mzdy
Český premiér chce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a rakouským premiérem Christianem Kernem jednat o odstraňování mzdového dumpingu a sbližování výdělků v zemích EU. Chystá se je na schůzce v Salcburku vyzvat k tomu, aby francouzské a rakouské firmy v Česku výrazněji zvyšovaly pracovníkům mzdy. Sobotka to dnes řekl novinářům.

Jednání v Salcburku se koná 23. srpna v takzvaném slavkovském formátu. Vedle českého a rakouského premiéra a francouzského prezidenta dorazí i předseda slovenské vlády Robert Fico. Sobotka podotkl, že se tak sejdou zástupci dvou nových a dvou starých zemí EU. Francie i Rakousko kritizovaly třeba nižší mzdy českých řidičů. Požadovaly, aby na jejich území pobírali stejně jako domácí šoféři.

Podle premiéra úřad vlády propočetl, kolik času by zabralo sbližování výdělků v ČR a ve Francii. "Pokud by to probíhalo nynějším tempem, tak by to trvalo zhruba 222 let, než by české mzdy dohnaly ty francouzské. Pokládáme to za zcela nepřijatelné a nemožné," řekl předseda vlády.

Představitelé západních zemí mzdový dumping kritizují. Podle nich východní státy profitují z nižší ceny práce svých pracovníků. Macron to před nedávnem kritizoval. "Prezident Macron hodil na stranu východní Evropy klacek. Nevšiml si ale, že to byl bumerang. Jednoznačně to vracím zpátky. V Česku je víc než 450 francouzských firem se 63 tisíc zaměstnanců. Správný je vzkaz, aby neexportovaly dumping," řekl dnes po jednání s premiérem předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle něj francouzské automobilce v Česku "nikdo nebrání dynamicky zvyšovat mzdy". Odborář věří, že se podaří vyjednat i dohodu o vysílání pracovníků.

Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře jsou zájmy východních a západních států společné. "Jestliže staré země mají problém s našimi nízkými mzdami, my ho máme také… Z vnitřního trhu musí všechny státy čerpat podobně. Nemůžeme se shodnout na tom, že navždy budeme mít dvě Evropy," podotkl. Dodal, že české výdělky odpovídají asi třetině německých, čtvrtině dánských a pětině lucemburských příjmů. Ke sbližování mezd podle Chmelaře může pomoci například i nastavení investičních pobídek v Česku.

Ilustrační foto.
Na Slovensku rostou platy rychleji než v Česku