Migrační krize podle Sobotky ukázala, že se EU musí starat o to, co se děje v jejím sousedství. Hlavním úkolem evropské obranné spolupráce by podle premiéra mělo být organizování civilních, vojenských i výcvikových misí do severní i střední Afriky a na Blízký východ, které by přispěly ke stabilizaci regionu a omezily riziko, že důsledky konfliktů budou mít dopad na EU.

Teritoriální obrana by měla podle něj nadále být úkolem NATO. "Územní obrana je jedna z klíčových funkcí Severoatlantické aliance v rámci kolektivní bezpečnosti, kterou NATO zakládá a garantuje svým zemím," řekl Sobotka.

EU by se v rámci obranné spolupráce podle premiéra měla soustředit i na spolupráci v obranném průmyslu, efektivní nákupy, společný výcvik. Sobotka přitom uvítal vznik EDF i další iniciativy, které posílí efektivitu obranných výdajů v Evropě.

Juncker na tiskové konferenci zdůraznil, že vytvoření fondu není reakce na brexit, posílení obranného aspektu EU prý sliboval už od okamžiku, kdy stanul v čele Evropské komise. Britský odchod z unie podle něj neovlivní ani další fungování EDF. "Zatím brexit neměl žádný dopad na vytvoření a financování Evropského obranného fondu," řekl.

Kromě EDF by budování společné evropské obrany mělo spoléhat i na národní zdroje. Sobotka na tiskové konferenci řekl, že se chce zasadit o to, aby český rozpočet na příští rok i výdajové rámce na příští roky zajišťovaly, že se podaří splnit cíl jeho vlády dávat v roce 2020 na obranu 1,4 procenta HDP. Podle rámců navržených ministerstvem financí by Česko dávalo na obranu v roce 2020 jen 1,16 procenta HDP.