Předchozí
1 z 3
Další

Dál zůstává v ČSSD, ale nehodlá kolegům radit, jak se mají zachovat. V exkluzivním rozhovoru pro Deník však přiznává, že ve vnitrostranickém referendu by hlasoval proti vstupu do koaliční vlády s hnutím ANO.  

Proč jste se rozhodl rezignovat na poslanecký mandát?

Není to unáhlené rozhodnutí, už o tom přemýšlím několik měsíců. Letos na podzim mi bude 47 let a mám tak jednu z posledních možností profesně se zabývat něčím jiným než politikou. Hlavní důvod je tedy osobní, do sněmovny jsem byl poprvé zvolený v polovině 90. let 20. století a jižní Moravu zastupuji ve sněmovně skoro 22 let, ve vládě jsem strávil osm let. V České republice asi není nikdo, kdo by měl zároveň takovou exekutivní a legislativní zkušenost. Je nejvyšší čas udělat v životě změnu.

Zdroj: Deník

Kdyby ČSSD ve volbách získala kolem dvaceti procent hlasů, rozhodl byste se stejně?

Je těžké spekulovat, ale pravděpodobně bych o té věci přemýšlel stejně. Do sněmovny jsem kandidoval proto, že jsem chtěl sociální demokracii pomoci a také slyšet hlas voličů v kampani.

Co budete dělat?

Nějakou dobu budu odpočívat, trochu cestovat a přemýšlet, jakou cestu si nakonec vyberu. Do konce roku bych se rád definitivně rozhodl. Mezitím se chci věnovat tomu, na co jsem neměl v posledních letech čas, na prvním místě jsou to moji synové, chci se také soustředit na zlepšení angličtiny.

Je pravděpodobné, že zakotvíte v právnické profesi?

Je to jedna z možností.

Takže možná skončíte v nějaké spřátelené advokátní kanceláři, třeba u svého přítele Radka Pokorného?

Teď budu na volné noze, nechystám se rovnou ze sněmovny do nějaké konkrétní firmy.

Dovedu si vás představit jako advokáta, ale jako podnikatele, který by začínal z nuly úplně ne. Kudy se tedy vaše myšlenky ubírají?

Rád bych zúročil zkušenosti, které mám, neboť jsou do značné míry unikátní. Možná využiji i mezinárodní kontakty, jež jsem jako předseda vlády získal. Mám znalosti z legislativy, neboť jsem se na její tvorbě dlouhá léta podílel. Nechci zabíhat do podrobností ani podporovat nějaké spekulace, rád bych se v příštích měsících soustředil na rodinu a zlepšoval svoje jazykové vybavení.

Neodcházíte ve skutečnosti proto, že odmítáte podpořit vznik koaliční vlády ČSSD a ANO?

Především bych rád řekl, že tady neexistuje žádný politický obchod. Toto je mé osobní rozhodnutí, nekonzultoval jsem ho s nikým z vedení ČSSD ani z jiné politické strany. Odpovědnost za směřování ČSSD má její současné vedení.

Za sebe bych rád zahájil novou etapu v chování bývalých předsedů sociální demokracie. V minulosti sice odešli, ale pak podléhali pokušení okopávat svým nástupcům kotníky. K ničemu takovému se uchylovat nebudu. Ze sociální demokracie nevystupuji a nadále zůstanu aktivním občanem. Nemám politické ambice a nechystám se radit novému stranickému vedení. A nebudu zakládat žádnou novou politickou stranu.

Disponujete čtyřletou zkušeností z vládní spolupráce s hnutím ANO. Pomůže sociální demokracii vstup do koalice s Andrejem Babišem, nebo ji spíš zničí?

Koalice ještě není domluvená, probíhají jednání a je otázka, jestli skončí dohodou. Pokud ano, teprve ve vnitrostranickém referendu členové ČSSD rozhodnou, zda ji schválí. Když jsem o tom mluvil s Janem Hamáčkem, řekl jsem mu, že osobně nedoporučuji, aby sociální demokracie vstupovala do vlády, kterou vede Andrej Babiš. Nejen proto, že je trestně stíhaným politikem, což je v rámci dnešní Evropy naprosté unikum, které Českou republiku hodně poškozuje. Myslím, že by ČSSD měla zůstat v opozici a věnovat se své obnově.

Myslíte si, že Andrej Babiš sociální demokracii vymaže z politické scény?

Vidím jistá rizika, která vycházejí především ze složení sněmovny. Podpora ČSSD bude důležitá v okamžiku, kdy se bude vládě vyjadřovat důvěra. Jakmile ji získá, nastane velké pokušení pro Andreje Babiše, aby nevládl se sociálními demokraty, ale s těmi, s nimiž si v posledních týdnech velmi rozuměl, tedy s Okamurou a komunisty.

Nedá se to ošetřit dobrou koaliční smlouvou?

Můžete vymýšlet různé právní finesy, ale stejně bude nakonec rozhodovat poměr hlasů ve sněmovně. Proto nejsem příznivcem vstupu ČSSD do vlády. Tento názor vyjádřím jako člen sociální demokracie, pokud proběhne vnitrostranické referendum.

Proběhne?

Zatím se o něm mluví, pokud k nějaké dohodě dojde, bylo by dobře, aby se k ní mohli vyjádřit všichni členové ČSSD.

Skončí-li souhlasem s koaliční vládou, do jaké míry bude pro další existenci ČSSD důležité, jaká ministerstva obsadí?

Struktura resortů je důležitá, ale ještě podstatnější je, aby hnutí ANO nefungovalo jako v minulosti, kdy si všechny vládní úspěchy přivlastnil Andrej Babiš a naopak v případě nějakého problému za něj mohli ko-aliční partneři. Bylo by velmi nešťastné, aby ČSSD hrála roli vládního otloukánka.

Jistě jste přemýšlel o tom, kde jste udělal jako premiér a šéf ČSSD největší chybu. Bylo to třeba zvolení jednobarevného vedení, nebo odvolání ministra financí Babiše z vlády?

Spory s Andrejem Babišem byly dány otazníky z jeho minulosti, které ho postupně začaly dohánět. Odvolal jsem ho kvůli podezření ohledně korunových dluhopisů, ale kdybych to neudělal, musel bych konat stejně v okamžiku, kdy byl obviněn v kauze Čapího hnízda.

Pokud jde o vedení ČSSD, šlo o rozhodnutí delegátů sjezdu. Platí, že když jsem vedl sociální demokracii, nikdy jsem nezašlapával své odpůrce a nevylučoval lidi s jiným názorem. Koneckonců Michal Hašek s mou podporou kandidoval na hejtmana, stejně jako Jiří Zimola. To jsou věci, kdy se ex post hledají zástupné důvody.

Pravda je, že se především proměnila společnost i politika a sociální demokracie na to nenašla dostatečně silný recept. Vezměte si, jak je relativizována pravda, že už nezáleží na tom, co je pravda a co lež. Dokonce je moderní několikrát denně změnit názor a voličům to nevadí. Jsme svědky agresivního marketingu ze strany ANO, který sociální demokracii válcoval.

ČSSD na to musí reagovat programovými i personálními změnami. To jsem měl na mysli, když jsem odstoupil z pozice předsedy ČSSD a nešel jsem do voleb jako lídr. Chtěl jsem vytvořit prostor pro nástup nových lidí.

Kde jsou?

Musí dostat šanci. Podporuji nástup nových lidí do vedení. Koneckonců dvanáct let jsem vedl nezemanovský, liberálně levicově orientovaný proud v ČSSD a teď je důležité, kdo po mně ten prapor zvedne.

Možná nikdo, protože už ho zvedli Piráti. Nemám dojem, že by zrovna o tuto linii dnes někdo v ČSSD stál.

To bude záležet na vedení strany. Určitě by byla škoda, kdyby tento proud v ČSSD úplně vymizel. Doufám, že se do toho mladí lidé z platformy Idealistů nebo Mladých sociálních demokratů pustí.

Nepociťujete trochu hořkost, že zatímco vy z politiky odcházíte, Miloš Zeman se s fanfárami ujal svého druhého prezidentského mandátu?

Necítím hořkost, ale úlevu a naději v nový začátek. Miloše Zemana jsem nevolil, v obou kolech jsem dal hlas profesoru Jiřímu Drahošovi a mrzí mě, že nevyhrál. Jsem ale rád, že se tu našlo obrovské množství lidí, kteří podpořili alternativu vůči Miloši Zemanovi, ale pochopitelně respektuji výsledek voleb. Teď bude záležet na tom, jak Miloš Zeman s mandátem naloží.

Něco už naznačil, například v inauguračním projevu. Jak těch příštích pět Zemanových let může ovlivnit tvář České republiky?

Uvidíme, jestli bude pokračovat způsobem, jakým po volbách do sněmovny začal. Pokládám za nešťastné, že jmenoval vládu bez toho, že by měla dohodnutou většinu ve sněmovně. Podívejte se na Slovensko, kde vláda v demisi fungovala jenom týden. Prezident Kiska pak jmenoval vládu, která má většinovou podporu.

U nás máme situaci, která by se dala nazvat ústavním pučem, protože máme vládu v demisi, jež byla jmenována bez dohodnuté podpory. Její působení přitom není věcně ani časově omezeno. To je vážný problém. Tento Zemanův krok patří k těm, které znevažují sněmovnu a bourají ústavní pořádky. Bourání pravidel vyhovuje silným a málokdy těm slabým. Sociální demokracie by se přitom měla vždy ohlížet na ty, jejichž práva mohou být pošlapávána nebo uzurpována.

Není určitým paradoxem, že o udržení České republiky v unii se nakonec nejvíc zasazuje Andrej Babiš, zatímco eurofederalista Miloš Zeman prosazuje referendum, v němž by se mohlo hlasovalo o czexitu?

Zahraniční politiku primárně určuje vláda, takže na jejích krocích záleží nejvíc. Pravděpodobně bude docházet i k nějakým konfliktům s prezidentem republiky. Já jsem je v uplynulých čtyřech letech také musel podstupovat. Bylo totiž nutné včas a jasně korigovat některá stanoviska Miloše Zemana, aby bylo zřejmé, že nemluví za celou Českou republiku.

Máte obavy o to, kam se bude Česká republika v příštích letech ubírat?

Jednoduché období to nebude a bude do značné míry ovlivněno tím, jak lidé rozhodli ve volbách do sněmovny. Když se podíváme, jaké strany tam mají většinu a jak hlasují, tak to určitě vytváří jistá rizika pro budoucnost ČR. Zejména bude nutné si vyjasnit, jak chceme zajistit naši prosperitu, stabilitu a bezpečnost.

Jsem přesvědčen, že mimo EU a NATO to možné není. Jednotlivé politické strany k tomu musejí říct jasný názor. Podle mě neexistují relevantní důvody, proč by se mělo vypisovat referendum o vystoupení z unie nebo NATO, neboť se nám tam daří dobře.

Na závěr vám chci poděkovat za velmi korektní a vstřícné vztahy s novináři včetně Deníku.

Také chci poděkovat za dobrou spolupráci a neříkám to jen proto, že situace v médiích teď vůbec není jednoduchá, jak z hlediska vlastnické struktury, tak útoků na novináře. To, co se stalo na Slovensku, je strašné a já doufám, že se podaří vyšetřit, kdo Jána Kuciaka a jeho partnerku zavraždil. Myslím, že role novinářů je v demokratické společnosti velmi důležitá. Je to jeden z parametrů, bez něhož nemůže fungovat.

Portrét Bohuslava Sobotky, zastánce hodnotové politiky

Bohuslav Sobotka poskytl 22. března v Praze rozhovor Deníku.Zdroj: Deník / Divíšek MartinBohuslav Sobotka (46) se politicky začal angažovat ještě jako žák Gymnázia v Bučovicích. Přispíval do školního časopisu Reparát články, které zesměšňovaly tehdejší režim, takže mu hrozilo vyloučení. V listopadových dnech roku 1989 se účastnil demonstrací a záhy se zapojil do obnovy ČSSD. Na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně psal diplomovou práci pod vedením Zdeňka Koudelky, pozdějšího autora amnestie prezidenta Václava Klause a současného člena protisobotkovské platformy Zachraňme ČSSD.

Mezi Sobotkovy přátele patřil i Jeroným Tejc, který byl dlouho jeho stranickým spojencem. V letech 2015 a 2017 už jako Sobotkův kritik kandidoval na post prvního místopředsedy ČSSD, ale neuspěl. Po prohře ze strany vystoupil a nyní je náměstkem ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO).

Osud jménem Zeman

Střet Bohuslava Sobotka a Miloše Zemana kvůli demisiZdroj: čtkV roce 1996 se Bohuslav Sobotka poprvé stal poslancem, o šest let později ministrem financí. Zpočátku byl velkým příznivcem Miloše Zemana, ale v době nástupu Stanislava Grosse se jejich vztahy zhoršily. Prezidentská volba v roce 2003 odstartovala nevraživost obou vrcholných politiků.

Zatímco Zeman představoval ryze pragmatické křídlo ČSSD, jehož cílem bylo získat co nejvíc hlasů ve volbách a moc (viz opoziční smlouva s ODS), Sobotka byl zastáncem hodnotové politiky. Vždy usiloval o pevné ukotvení České republiky v Evropské unii a pevné spojenecké svazky v rámci NATO. Zemanův příklon k Rusku nebyl jeho šálkem kávy, zatímco obnovení vztahů s Čínou přivítal a byl jedním ze signatářů známého memoranda, v němž ČR ujišťovala o dodržování politiky jedné Číny. 

Bohuslav Sobotka byl většinou druhým mužem ČSSD, jako místopředseda strany, šéf poslaneckého klubu a ministr financí (2002 – 2008) uplatňoval svoji schopnost se dohodnout, věci takzvaně vysedět. Nebyl mužem rázných gest a dramatických prohlášení. Když po volbách 2010 Jiří Paroubek rezignoval, Sobotka ho automaticky ve funkci předsedy ČSSD nahradil. Posléze vyhrál vnitrostranický  souboj nad Michalem Haškem a rázem si vyrobil dalšího nepřítele.

Sobotkova hvězdná hodina přišla po volbách v roce 2013, kdy ČSSD jen těsně vyhrála nad hnutím ANO. Jeho straničtí rivalové odjeli do Lán, kde chtěli s prezidentem Zemanem dohodnout Sobotkovo svrhnutí. Plán se ale nepodařilo naplnit, pučisty prozradil Milan Chovanec a Sobotka se díky demonstracím na jeho podporu udržel. V roce 2014 sestavil vládu ČSSD, ANO a KDU-ČSL, která teprve jako třetí v historii samostatné ČR vládla celé čtyři roky.

Soupeření s Babišem

Bylo to ale náročné období, neboť největší opozicí byl Sobotkovi Andrej Babiš, jehož se po mnoha peripetiích loni na jaře zbavil jako ministra financí po aféře s korunovými dluhopisy. Na Babišovu stranu se vehementně postavil Miloš Zeman, což pak vyvrcholilo dramatickým podáním/nepodáním demise premiéra Sobotky.

Bohuslav Sobotka nakonec ministerským předsedou zůstal, ale místo šéfa ČSSD opustil. Vládu dovedl až k volbám, v nichž ČSSD získala jen málo přes sedm procent hlasů a 15 mandátů.

Sobotka se neúčastnil ani mimořádného sjezdu ČSSD v Hradci Králové, ale dal najevo, že s koalicí ANO a ČSSD nesouhlasí, neboť je pro něj nepřijatelné, aby vládu vedl trestně stíhaný premiér.

Oponenti Sobotkovi předhazovali jeho těsné přátelství s vlivným advokátem Radkem Pokorným, který se angažoval v mnoha významných zakázkách a byl také u nepovedeného dokončení privatizace OKD. V různých periodách zastupoval jak podnikatele Zdeňka Bakalu, tak stát. Radek Pokorný je též právním zástupcem čínské společnosti CEFC.

Andrej Babiš Sobotkovi vyčítal, že neovládá žádný cizí jazyk, takže se v Bruselu se svými partnery nedokáže bavit z očí do očí. Bohuslav Sobotka se během svého premiérského období rozešel s manželkou Olgou, s níž má dva syny.