Při bližším zkoumání prezidentova optimismu se ukázalo, že fandí především krokům spojeným s dupnutím na investiční rozpočtový plyn, zvýšením minimální mzdy 
a porodného, zkrátka se vším, co podporuje chuť lidí i firem utrácet. To jsou kroky, které se sbíhají u ministra financí Andreje Babiše, jehož si prezident vybral za vládního premianta. Proto, že zatím postupuje v souladu s ekonomickými postuláty, jež Miloš Zeman prosazuje celé čtvrtstoletí, ale hlavně kvůli jeho odlišnosti od nejklasičtějšího představitele parlamentní scény Bohuslava Sobotky.

Čím odvážnější, drzejší a originálnější je Andrej Babiš, tím šedivěji a nudněji vedle něj působí předseda vlády a ČSSD. Naštvou-li šéfa hnutí ANO koaliční poslanci, vzteká se 
a křičí, že by s tím nejraději praštil a sněmovně dal vale. Představit si v podobném gestu Bohuslava Sobotku je nemožné. Jednak pro ně nemá osobnostní výbavu, jednak si ho jako šéf úctyhodné strany nemůže dovolit. A protože Miloš Zeman se stále nedokáže smířit s tím, že v čele kabinetu stojí právě Sobotka, nikoliv Michal Hašek či jiný jeho srdci blízký sociální demokrat, uštědřil vzápětí premiérovi políček.

Nebylo to ani zvláště těžké. Bohuslav Sobotka totiž výběr českého zástupce do Evropské komise nezvládl. Trval do poslední chvíle na svém kandidátovi Pavlu Mertlíkovi (mimochodem toho Miloš Zeman také nesnáší, neboť v jeho premiérských dobách měl ministr financí Mertlík častokrát odlišné názory, takže byl vyměněn za souznícího Jiřího Rusnoka), až ho Andrej Babiš přelstil.

Bez mrknutí oka se zbavil neprůchodného Pavla Teličky a navrhl Věru Jourovou, proti níž nikdo nemohl říct ani popel. A kromě toho, že je schopná a znalá problematiky evropských fondů, si ji předseda hnutí ANO vybral z velmi pádného důvodu. Poptal se v Bruselu a dověděl se, že země, která nominuje úspěšnou političku, zaboduje, a dokonce si bude moci vybrat zajímavý resort.

Babišovo rozhodnutí, jež posléze posvětila i vláda, Miloš Zeman přivítal s nadšením. Proti jeho konzultacím 
v evropské centrále nenamítl ani ň. V dnešním vydání časopisu Týden se zato v plné síle opřel do Bohuslava Sobotky: „Představa, že jedu s poníženým předklonem a čepicí 
v ruce k Jeanu-Claudu Junckerovi – kterého znám 20 let 
a kterého si velmi vážím – 
a zdvořile se ho ptám, kterého ze dvou, respektive dokonce tří kandidátů na českého eurokomisaře si on přeje… To je takové ponížení České republiky, které naprosto oprávněně nahrává eurofobům."

Prezident si přitom musí být vědom, že premiér nic takového neudělal, ale navozená představa Bohuslava Sobotky upoceně žmoulajícího čepici mu jistě ubere další body v členské základně i mezi voliči. Předseda vlády tentokrát zareagoval nebývale tvrdě: „Prezident republiky by neměl komentovat rozhovory, u kterých nebyl, o nichž nic neví a na které se ani nikdy nezeptal." Dodává, že s novým předsedou Evropské komise se sešli téměř všichni evropští premiéři. „Pokládal jsem za důležité, aby pan Juncker věděl, jaké jsou priority naší země. Výrok prezidenta republiky Zemana proto pokládám za silně neinformovaný 
a vlastně zbytečný. Pevně věřím, že pan prezident příště využije některá z našich českých setkání k tomu, aby se nejprve o věcech, které nenáleží do jeho kompetence, více informoval," uvedl Bohuslav Sobotka.

Jeho naděje jsou ale marné. Prezident Zeman využije každou jeho neobratnost či chybu, aby ho ponížil. Bez ohledu na zájmy země.