Bývalý prezident Václav Havel po sobě v Chomutově zanechal jasnou stopu. Nejen tu v lidských duších. Zůstal tu také otisk jeho dlaně. Klášterecký sochař a umělecký kovář Karel Meloun ho získal při jeho návštěvě města 12. února 1990. Když to Chomutovský deník zjistil, vypravil se za Melounem do Klášterce. Ten nám vše potvrdil a také prozradil, je připraven otisk darovat, aby mohl vzniknout například pomník s autentickým otiskem ruky českého státníka, jehož jméno znají všude ve světě.

Otisk umělec získal jen měsíc a půl poté, kdy byl Václav Havel zvolen prezidentem Československa. „Byli jsme aktivní v Občanském fóru a pozvali ho tenkrát do Chomutova,” zavzpomínal Karel Meloun. Na náměstí 1. máje, kterým by tenkrát špendlík nepropadl, jak bylo plné lidí, Havlovi předal kovovou plastiku s názvem Homo Sapiens Sapiens. „Nato jsem ho požádal, jestli by nám věnoval otisk své ruky. Nejdřív se tvářil překvapeně, asi to pro něj bylo zvláštní. Ale nebyl to pro něj vůbec problém, spíš ho to pobavilo,” líčí umělec. Havel pak se smíchem otiskl do hlíny svou pravou ruku (na snímku vlevo).

Jediná chvilka napětí nastala krátce před tím, než pracovníci muzea, vytáhli podnos na kávu, který byl pokrytý vrstvou obyčejné modelíny. „Známý ji hřál na břiše pod bundou, aby neztuhla,” vysvětlil Karel Meloun. „Členům ochranky se moc nezdálo, když pod ni náhle sáhl. Mysleli snad, že chceme prezidenta ohrozit,” usmívá se při vzpomínce na drobné nedorozumění.

Dlaň, otisknutá v modelíně, je dodnes uložená v ateliéru umělce. Patrné jsou na ní i ty nejmenší detaily jako otisky prstů. Karel Meloun ale stejně pro jistotu vytvořil její kopie z gumové hmoty tzv. lunaprenu. „Kdysi jsem byl jednoduše jen poctěn, že mi věnovala otisk své ruky taková respektovaná osobnost. První prezident naší svobodné země. Dnes mám takovou ideu, že by mohl posloužit například pro vytvoření pomníku na jeho počest,” doplnil Meloun. Jak potvrdil, je připraven ho darovat vládě, přátelům či rodině V. Havla.


Homo Sapiens Sapiens pro prezidenta

Kovovou plastiku vytvořil umělecký kovář a sochař už v roce 1988. „Je symbolem toho, jak můžeme jako lidstvo skončit, pokud něco zásadního neuděláme,” upřesnil Karel Meloun. Znázorňuje slepého, šátrajícího muže, který přežil katastrofu. Předání sochy pojal jako performanci, při níž měl na sobě plynovou masku. Hodilo se to. Václav Havel při návštěvě Chomutovska a severních Čech komentoval hory popílku, zanikající vesnice, chátrající města a špatný vzduch, který severočeši musí dýchat. Některá místa podle něj vypadala jako kdyby se jimi přehnala třetí světová válka.