"Obvodní soud nemístně bagatelizuje z logiky věci vyplývající skutečnost, že svědek RNDr. Nečas buď lhal v prohlášení ze dne 15. 6. 2013, nebo ve své výpovědi v této trestní věci," konstatoval senát pražského městského soudu v usnesení, kterým zrušil další osvobozující verdikt nad Nečasovou a trojicí zpravodajců.

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová přešla tento rozpor s odůvodněním, že politické prohlášení mělo jen ujistit zahraniční partnery o neselhání zpravodajských složek v Česku. Text nicméně nebyl zaslán diplomatickou cestou do zahraničí, byl zveřejněn pouze v českých médiích, konstatoval odvolací senát.

Čtěte také: Nečasová a Rittig dostali v kauze zprávy BIS podmíněné tresty

Žalobci už dříve upozorňovali na to, že Nečas se snaží změnou ve výpovědi pomoci své stávající manželce. "Odvolací soud souhlasí s názorem státního zástupce, že obvodní soud při hodnocení věrohodnosti výpovědi svědka RNDr. Nečase zcela pominul odpovídajícím způsobem posoudit jeho vztah k obžalované Mgr. Nečasové a specifika jeho vztahu k obžalované, jak vyplývají z provedených důkazů odposlechy jejich telefonické komunikace," dal žalobcům zapravdu pražský městský soud.

Odposlechy hovorů mezi Nečasem a tehdejší šéfkou jeho kabinetu Nagyovou, stejně jako Nečasovo prohlášení pro média jsou podle odvolacího senátu "v diametrálním rozporu" s jeho tvrzením u hlavního líčení. V tiskovém vyjádření z června 2013 Nečas sdělil, že o sledování osob "nikdy nerozhodl ani nebyl informován" a že pokud se to opravdu stalo, považuje to za zásadní pochybení. U soudu pak oproti tomu v neveřejné výpovědi potvrdil obhajobu obžalovaného exšéfa Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka, podle nějž přišel prvotní podnět ke sledování právě od Nečase, a to kvůli prověřování nebezpečí týkajícího se premiérovy rodiny.

Odvolací senát se s žalobci ztotožnil i v názoru, že z telefonických hovorů a textových zpráv mezi Nečasem a Nagyovou lze dovozovat údajný motiv Nagyové, tedy urychlení premiérova rozvodu.

Čtěte také: Soud zrušil zprošťující verdikt v kauze Vojenského zpravodajství

Králová soudí i další případ týkající se zásahu na Úřadu vlády- Kauzou zneužití Vojenského zpravodajství se soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 zabývala od června 2014, kdy státní zastupitelství podalo obžalobu. Koncem června nejprve Králová trestním příkazem Nečasové uložila roční podmíněný trest, stíhání jednoho obviněného zastavila a případ dalších dvou předala ministerstvu obrany, aby ho řešilo jako kázeňské provinění. Pražský městský soud však už tehdy případ zpravodajců vrátil. Nagyová i státní zástupce navíc podali odpor, takže se muselo konat hlavní líčení.
- Loni v květnu Králová dospěla k závěru, že nikdo trestný čin nespáchal. Městský soud v Praze vyhověl odvolání žalobců a vrátil věc k doplnění dokazování. Králová proto rozhodovala znovu a loni v červnu čtveřici znovu nepravomocně osvobodila. Odvolací soud ale verdikt znovu zrušil a případ vrátil k novému projednání, navíc Králové kauzu odebral.
- Od konce loňského roku Helena Králová soudí i další případ, související se zásahem na Úřadu vlády v červnu 2013. Jedná se o kauzu takzvaných trafik, tedy podplácení poslanců funkcemi. Žalobě kromě Nečasové čelí i její manžel a bývalý premiér Petr Nečas či někdejší vládní úředník Roman Boček. Králová požádala, aby jí případ odebrali kvůli tomu, že její kolegyně je manželkou exposlance ODS Petra Tluchoře (v kauze byl dřív obviněn a nyní je svědkem), městský soud jí ale nevyhověl. Případ byl v prosinci odročen na neurčito kvůli námitkám advokátů.
- Mezi další mediálně sledované případy, které Králová v uplynulých letech rozhodovala, patří i obvinění někdejšího šéfa Správy železniční a dopravní cesty Jana Komárka za uzavření nevýhodných smluv na nákup elektřiny. Po dvojím osvobození senát pod vedením Králové v listopadu 2013 Komárka odsoudil k dvouleté podmínce (za pokus o porušení povinnosti při správě cizího majetku mu hrozilo až osmileté vězení). Městský soud ale nakonec Komárka, který vinu od počátku odmítal, osvobodil.- V listopadu 2013 padl verdikt i v kauze bývalého ředitele firmy Čepro Tomáše Kadlece a jeho někdejšího obchodního ředitele Alexandra Houšky. Podle žalobce podepsali v letech 2003 až 2005 nevýhodné smlouvy - podnik levně prodával palivo prostředníkovi a poté je mnohem dráže nakupoval zpět. Králová oba muže osvobodila, po dovolání nejvyššího státního zástupce se však proces vrátil na začátek. V prosinci 2015 Kadlece a Houšku osvoboila znovu, verdikt ale opět zrušil odvolací soud. Zatím naposledy Králová oba obžalované zprostila viny loni v září.
- Shodou okolností také v listopadu 2013 padl další osvobozující rozsudek ve sledované kauze, pod který se podepsala Králová. Obžaloby zprostila bývalého velvyslance v Thajsku Milana Sedláčka a další dva lidi, obžalované za zneužití pravomoci a podvodu při uzavření tří smluv na marketingové akce kolem česko-asijského fóra 2009. Zhruba o dva měsíce dříve padl osvobozující verdikt i v podobném případu někdejšího ministra a velvyslance v Austrálii Juraje Chmiela, kterého žaloba vinila z porušení zákona o veřejných zakázkách.
- V předchozích letech soudila Helena Králová například i výtvarníka Romana Týce kvůli jeho konfliktu se strážníky. V červnu 2012 rozhodla, že umělec nespáchal trestný čin a případ skončil jako přestupek na radnici. Na starosti měla také kauzu Čechoameričana George Novotného, obžalovaného mimo jiné z vydírání bývalého šéfa televize Nova Vladimíra Železného (případ souvisel s kauzou, ve které byli oba potrestáni za krácení daní při dovozu obrazů z ciziny). Novotnému v červnu 2009 vyměřila dvouletou podmínku.
- Králová (narozena 12. srpna 1951) začínala podle informací médií v justici v polovině 70. let, nejprve působila v Chebu a Karlových Varech. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1 byla jmenována v roce 1990 po několikaleté pauze, na přelomu století působila i jako jeho místopředsedkyně. Podle seznamu, který začátkem roku 2011 zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti, byla před rokem 1989 členkou komunistické strany.