Podle verdiktu soudkyně Dany Šindelářové, který zatím není pravomocný, se trestný čin nestal – jakkoli se Nagyová cítila poškozena zveřejněním výše svých odměn a náhrad, které její základní třicetitisícový plat povyšovaly na několikanásobek, a má za to, že utrpěla její pověst. Jelikož žalovaný skutek není zločinem, soud již dále nezkoumal, kdo jej měl spáchat. Randák od počátku trvá na tom, že on to neudělal; z výpovědí svědků nicméně vyplynulo, že k citlivým údajům se na úřadu vlády mohl dostat ledaskdo. Publikování výše odměn blízké Nečasovy spolupracovnice ale Randák schvaluje. „V době, kdy byly tyto údaje zveřejněny, byla vysoce postavenou osobou – a veřejnost tak měla právo znát výši jejího platu," míní – a nediví se rozruchu, který po zveřejnění v sídle vlády nastal.

Závažný následek

Opačného názoru než soud je státní zástupkyně Martina Adámková, které na místě podala odvolání; kauzou se tak ještě bude zabývat pražský městský soud. Je přesvědčena o vině; podle obžaloby došlo k neoprávněnému nakládání s osobními údaji, které mělo závažný následek. Na rozdíl od Randáka, který vyjádřil spokojenost, žalobkyně verdikt nekomentovala – ve své závěrečné řeči ale požadovala uložení nepodmíněného trestu při spodní hranici zákonné sazby. Jinými slovy: dožadovala se ročního vězení. „Je s podivem, že nereagovala na vývoj věci v hlavním líčení," poznamenal Randákův obhájce Petr Kočí.

Soud nakonec vynesl verdikt bez osobního výslechu Nečase, který opakovaně nedorazil; dvakrát poslal omluvenku. „Řádně se omluvil a doložil neschopenku," konstatovala ve středu Šindelářová. Nečas ale nebyl jediný, na jehož výpověď soud ve středu čekal. Celkem bylo předvoláno pět svědků. Samotnou Nagyovou soud vyslechl již v létě. Tehdy ji eskorta přivedla z vazby, kde pobývala s tenkrát čerstvým obviněním v souvislosti s údajným uplácením trojice exposlanců ODS i kvůli údajnému zneužití vojenské rozvědky k nezákonnému sledování bývalé Nečasovy manželky a dvojice svých podřízených.

Ze soudu téměř sešlo

Původně to přitom vypadalo, že středeční líčení vůbec neuskuteční. Dveře jednací síně se otevřely až s padesátiminutovým zpožděním, přičemž opakovaně přicházely informace, že jednání bude potřebné odročit kvůli nefunkčnímu nahrávacímu zařízení. To se ale nakonec pracovníkům soudu podařilo uvést do chodu – byť s obtížemi.

Potíže s nahráváním trvaly již od pondělka, a to poté, co na víkend byla jednací síň číslo 126 zapůjčena k natáčení televizního dokumentu o jednom z vůdčích duchů undergroundu Ivanu Martinovi Jirousovi, známému pod přezdívkou Magor. Soud ve staré budově na Ovocném trhu vyhověl požadavkům štábu, který potřeboval pořídit záběry historické jednačce – když ale natáčení skončilo, nepodařilo se vše uvést do stavu odpovídajícího nárokům na moderní přelíčení, kdy se již na místě nesepisuje protokol, ale je pořizován zvukový záznam. Neúspěšná byla i snaha hledat náhradní prostory; žádná vhodná jednací síň v soudní budově volná nebyla.

Během čekání byli na chodbě soudu k nepřehlédnutí zástupci Nadačního fondu proti korupci se svými novými plakáty „Wanted zlojed", které se v minulém týdny začaly objevovat po Praze. Veřejnost vyzývají k odhalování korupčníků v nejvyšších kruzích i na úrovni samospráv; za odhalení úplatkářské aféry vázaného ekonomického rozsahu nebo vyznačující se obzvláštní zavrženíhodností slibuje fond dvoumilionovou odměnu. Svědkyně Linda Majerová, projektová manažerka nadačního fondu, spojovaného ponejvíce se jménem Karla Janečka, dokonce s motivem „zlojeda" na tričku přišla do jednací síně.

Vynesené informace z výplatních pásek* Obžaloba vycházející z policejního šetření tvrdí, že Lenka Pikorová, která na Úřadu vlády ČR pracovala jako asistentka vrchní ředitelky premiérova kabinetu Jany Nagyové a mimo jiné přebírala její výplatní pásky, dala v roce 2011 dvě z těchto pásek členovi správní rady protikorupčního fondu Karlu Randákovi za účelem jejich zveřejnění v médiích. Randák (který vinu od počátku odmítá) údajně dokumenty předal internetovému deníku Insider, který je loni v lednu zveřejnil. Obžalovaní tak prý závažným způsobem zasáhli do soukromí a osobního života Nagyové.

* Minulé vedení úřadu vlády nechtělo platy svých zaměstnanců zveřejňovat, a to navzdory opakovaným dotazům ze strany médií, která upozorňovala na nestandardní výši odměn Nagyové a spekulovala o jejím mileneckém vztahu s ženatým premiérem Petram Nečasem. Nečas tehdy vztah popíral, po pádu vlády se ale rozvedl a s Nagyovou se nedávno oženil.

* Podle informací, které v srpnu uvolnilo současné vedení úřadu, si Nagyová v posledních dvou letech zřejmě přišla až na 998 000 korun ročně. K tomu dostávala statisícové odměny, které jen za rok 2011 činily 1,22 milionu.