Zemanův kancléř Mynář loni Hasenkopfa společně s Klausovými spolupracovníky Ladislavem Jaklem a Petrem Hájkem veřejně označil za jednoho ze tří "spoluotců" amnestie. Toto tvrzení později převzal i prezident Zeman. Ten navíc Hasenkopfa výslovně nazval hlavním autorem kontroverzního aboličního článku, který zastavil trestní stíhání přesahující dobu osmi let.

Hasenkopf se žalobou domáhá "uvedení věci na pravou míru" a také finančního zadostiučinění - po Zemanovi chce 300.000 korun, prezidentská kancelář a Mynář pak mají společně uhradit dalších 700.000.

"Tento spor je sporem o popření otcovství, s tím, že dítětem je zde rozhodnutí prezidenta o amnestii," konstatovala dnes s nadsázkou soudkyně Veronika Křesťanová, která k jednání nepředvolala Zemana ani Mynáře. Strany sporu vyzvala k uzavření smíru. Zároveň Hasenkopfa upozornila, že vzhledem k stávající judikatuře by jeho žaloba zřejmě nemohla dopadnout na Zemana, ale pouze na stát, konkrétně na Kancelář prezidenta republiky.

Soud bude pokračovat 25. srpna, kdy se strany buď dohodnou na textu společného prohlášení a spor se uzavře, nebo k smíru nedojde a začne samotné soudní jednání s dokazováním.

Mynář se odmítl omluvit

Kancléř Mynář trvá na tom, že Hasenkopfovo autorství textu amnestie jednoznačně vyplývá z materiálů, které mu předal sám právník. Když ho proto Hasenkopf loni vyzval k omluvě, odmítl. Hasenkopf za původce aboličního článku amnestie označuje právníka Zdeňka Koudelku, který byl v předmětné době na stáži na ministerstvu spravedlnosti.

Klausova amnestie se podle údajů ministerstva spravedlnosti dotkla více než 111.000 odsouzených a obviněných. Nepodmíněné tresty prominula zhruba 20.000 lidem, fakticky ale z věznic vyšlo jen 6500 z nich, protože řada odsouzených vůbec nestihla za mříže nastoupit. Zastaveno bylo trestní stíhání 265 obviněných, přičemž abolice se týkala i některých velkých hospodářských kauz.