Podle ČSTV se Hušák choval v roli šéfa Sazky jako "diktátor" a v podstatě může za krach společnosti. Potíže Sazky odstartovala výstavba multifunkční arény v pražské Libni, která vznikla pro mistrovství světa v hokeji před deseti lety. Původní odhad její ceny 2,75 miliardy se vyšplhal na devět miliard korun. Podle ČSTV byla celá stavba financována z cizích zdrojů, což vedlo k zadlužení Sazky a jejímu pozdějšímu pádu.

Advokát ČSTV Aleš Rozehnal při zhruba hodinovém čtení žaloby zmínil, že Hušák vyplácel mimořádně vysoké odměny nebo plýtval penězi za marketingové a poradenské služby. Za další nepřiměřené náklady žaloba označila útraty za soukromé letadlo, osobního řidiče, kuchaře, sekretářky nebo nákupy pozemků, vinařství či objektů za desítky milionů korun. Peníze vynakládal podle žalobce i přesto, že již firma byla v krizi, protože nezvládala splácet úvěry na výstavbu arény.

Neinformoval akcionáře

O krizi prý navíc Hušák akcionáře neinformoval a naopak třeba ve výročních zprávách tvrdil, že je společnost v dobré kondici. Všechny tyto body pak podle žaloby poškodily sportovní svaz.

Hušákova advokátka Klára Samková při zahájení soudu odmítla vyloučení téměř miliardového odškodnění do samostatného soudního líčení. Podle ní pro to nebyl důvod. "Žaloba si vyzkouší, jestli má šanci uspět v žalobě na jednu miliardu nebo ne," namítala. Dnešní soud označila za testovací, žalobu ČSTV a údajnou Hušákovu vinu za krach firmy odmítla.

Soudkyně Růžena Kučerová spojení obou případů zamítla. O miliardové žalobě totiž podle ní musí rozhodovat specializovaný senát, který se zaměřuje na škody způsobené jednatelem společnosti. Podle Samkové tím však bylo porušeno právo na svobodný proces. Podala proto návrh na podjatost soudkyně a chce si stěžovat k Ústavnímu soudu.

ČSTV byl většinovým vlastníkem základního kapitálu Sazky v hodnotě zhruba 2,1 miliardy korun. Do stavu společnosti však svaz prý nemohl zasahovat. Po krachu firmy svaz za akcie získal jen 29 milionů korun.