Nejčetnější Novákovi jsou ale v tomto směru převálcováni Svobodovými, jichž je na kandidátkách celkem 31. Vedou i žebříček četnosti shody jména i příjmení, sedm z nich má navíc křestní jméno Pavel. Nováků a Novákových je mezi kandidáty 26, navíc i Libor Nowak z ODS. Těsně za nimi jsou Procházkovi, jichž je 25, dále Němcovi (24 a Zbyšek Niemiec z Konzervativní strany), a 23 Novotných. Za nimi následují Dvořákovi, Černí a Machovi, z nichž tři jsou Martinové.

Z lídrů stran, kteří mají podle průzkumů šanci dostat se do sněmovny, jmenovce na kandidátce nemají pouze Jiří Paroubek a Karel Schwarzenberg. Šéf ČSSD je na abecední soupisce mezi stranickým kolegou Jaroslavem Parolkem a Františkem Parožkem z Pravého bloku, předsedovi TOP 09 předcházejí Schwarzové a následuje ho kandidátka stejné strany Lenka Sidorjaková.

Lídr ODS Petr Nečas by mohl být ve sněmovně s Bedřichem Nečasem (za TOP 09), šéf Věcí veřejných Radek John s Františkem Johnem z KDU-ČSL. Svobodů je na kandidátkách 23, Lišků a Zemanů je šest, Filipové jsou tři. Bez zajímavosti není ani to, že pražský lídr SZ Martin Bursík má svého skorojmenovce Martina Buršíka na kandidátce Pravého bloku. Úplného jmenovce má v Dělnické straně sociální spravedlnosti (DSSS) hokejista Jiří Šlégr (ČSSD), ve sněmovně by mohli usednout i Pavel a Pavol Lukšovi, první za ČSSD, druhý za TOP 09.

Možnost příbuzenských svazků naznačuje shoda příjmení na kandidátních listinách hlavně menších stran. Týká se to například strany STOP, za kterou kandidují hned čtyři Kadlčíkovi, Konservativní strany se třemi Mikuleckými nebo strany Občané.cz, která do volebního klání postavila trojice Halmanových a Bravencových.

Řada příjmení dává seznamu kandidátů multietnický rozměr nejen díky těm německým nebo slovenským. Na severu mají zřejmě své kořeny Andrzej Waclawik, Martin Weczerek nebo Urszula Szymeczková, na západě Tom Jack Illés, Tom Phillip nebo Wesselin Toppisch, na jihu možná Viktor Paggio a Patrik Cassinelli, na jihovýchodě Anastásios Jiaxis, Aristidis Skoudrojanis či Ljulin Christov. V Turkmenistánu se narodila Gozel Challyjeva, africký původ nezapře karvinský lékař Bendito Garcia N'Dua. Určitým protipólem Ivě El Sabanové, Kateřiny Deetlefsové nebo Štěpána De Valeria je pak Joseph Rostinský.

Do kategorie neobvyklých příjmení lze zařadit Dagmar Butnikošarovskou, Karla Cedivodu, Bedřicha Hadžina, Karla Jarčovjáka, Josefa Jouju, Michala Mňahončáka nebo Simonu Močubovou. Patří sem i Michal Nepeřený, Bronislava Otrusinová, Antonín Petratur, Martin Petrement, Alžběta Picmausová, Milan Pišinger, František Podškubka, Svatopluk Ščudlík, Jan Tancibudek či Kamil Viertigroch.

K nejdelším patří jména profesora Michala Vladimíra Marka, jemuž konkurují Milan Miki Pešula, Pavel Ján Buvala nebo kandidátky s dvojitým příjmením – profesorka Noemi Zárubová-Pfeffermannová, Dana Koukolová Kvítková nebo Šárka Krákorová Pajůrková.

Žádný Masaryk do sněmovny nekandiduje, zato dva Gottwaldové. Ani Plha se ve sněmovně přihlásit nebude moci, nejblíže mu jsou Bohumil a Martin Plhalovi. Staronovým je kandidát s citoslovečným příjmením Josef Och, jemuž konkuruje lídr abecedního seznamu Jaroslav Abt. Na konci soupisky 5053 jmen pak figuruje David Žuža.

Co do počtu uváděných titulů letos vede Michal Kraus z ČSSD, za jehož jménem je pětice zkratek: „Mgr. Ing. PhD., MSc., MBA.“ Komunistickým titulem RSDr., tedy doktora politických věd, se nechlubí jen 17 kandidátů KSČM, ale také místostarostka Zákup Sylva Moravcová z ČSSD. V nabídce nechybí ani tituly méně obvyklé. Například doktor práv Jiří Metzner si za své jméno přidal ještě anglickou zkratku LLM, značící absolventa právnické fakulty. V této kategorii ovšem zůstal nepřekonán „Prof. Ing. Zdeněk Vostracký, DrSc., DEng., FEng“, který před jedenácti lety kandidoval za ODS.