Bití, vulgární nadávky a kopání do zad či do břicha. Trojice žen, které se staly dobrovolnými otrokyněmi sedmasedmdesátiletého Jiřího Adama z Brna, musely snášet tvrdá pravidla sekty několik let. Deník zjistil, že při odhalení případu byl stav zotročených žen natolik žalostný, že byly na pokraji vyčerpání a hrozila jim smrt.

„Ženy snášely od Adama bití pěstí, kopání a hrubé nadávky. Obžalovaný ženy také ponižoval. Musely třeba prosit vkleče o odpuštění,“ píše se mimo jiné v žalobě, do které měl možnost Deník nahlédnout. Jak zneužívány byly, si přitom ženy uvědomily až u výslechu. Do té doby to považovaly za normální.

Zdraví týraných žen bylo podlomené a z otřesných zážitků se vzpamatovávaly dokonce několik měsíců na psychiatrii. „Stav zkoumaných žen byl opravdu velmi vážný. Vyústil až v závažné nepravidelnosti srdečního rytmu s rizikem smrti, případně trvalých následků,“ uvedl znalec z oboru gastroenterologie Pavel Kohout z pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice.

Zotročené ženy mají narušenou psychiku

Ve vážném stavu je i sedmasedmdesátiletý Jiří Adam. Leží už čtrnáct dní na anesteziologicko-resuscitačním oddělení břeclavské nemocnice. „Je v tak vážném stavu, že není schopen vůbec mluvit. Proto k němu nemůžu pustit žádnou návštěvu,“ řekl lékař břeclavské nemocnice Petr Vašíček, který odmítl říci další podrobnosti. Podle některých informací by mohl být Adam dokonce i ve stavu klinické smrti.

Muže, který se pasoval do role vůdce sekty vycházející z učení Hnutí Grálu, státní zástupce Arne Nekula viní z týrání a obchodování s lidmi. Ve vězení za to může pobýt až dvanáct let.

Adam podle žaloby zotročil minimálně tři ženy. Všechny jsou teď na tom velmi psychicky špatně. Dokonce tak zle, že zřejmě nepůjdou ani k soudu.
„Státní zástupce jejich výslech ani nenavrhoval. Jejich psychický stav je totiž tak narušený, že by výslech při hlavním líčení zřejmě nezvládly,“ potvrdil mluvčí městského státního zastupitelství Vladimír Kutnohorský.

Změnil si příjmení

Z obsáhlého vyšetřovacího spisu, který má přes dva tisíce stran, vyplývá, že ženy snášely příkoří minimálně osm let. Oběti jsou tři. Nejstarší je osmasedmdesátiletá Jarmila Hanáková, která dobrovolně do sekty Jiřího Adama vstoupila společně se svou jedenapadesátiletou dcerou Jarmilou Malochovou.

Třetí týranou ženou je devětapadesátiletá příbuzná obou žen, Eva Šafářová. „S Adamem jsme se už dlouho neviděli. To je asi tak všechno, co k tomu případu mohu říct,“ řekla Hanáková z okna rodinného domku v brněnské Košinově ulici.

S mužem uzavřely ženy smlouvu, z které vyplývalo, že se vzdají veškerých požitků a budou bezmezně „vůdce“ poslouchat. Ženy nedostávaly kapesné, žily v chatkách a trpěly hlady. Jedly jen to, co si vypěstovaly. Pokud odmítly poslechnout Adamovy rozkazy, nařídil jim hladovku. Ženy pracovaly především na polnostech, které získal po své druhé svatbě z dědictví manželky. Po ní si také nechal příjmení. Narodil se totiž jako Jiří Havlík a pocházel z Dyjákovic na Znojemsku. Tam ho ale už léta nikdo neviděl.

Opuštěný dům

Redaktoři Deníku navštívili všechna místa, kde Adam ženy trýznil. Rodinný dům v ulici Terezy Novákové v Řečkovicích je už týdny opuštěný. Uvnitř to však vypadá, jako by si obyvatelé stavení jen odskočili. Na věšáku pod střechou visí kožené bundy, na zápraží jsou naskládané hrnce. Vila v brněnských Ivanovicích, která měla sloužit jako modlitebna, byla ve středu rovněž opuštěná.

Na polnostech vůdce sekty v Mikulově na Břeclavsku ve středu dokonce pracovala třicetiletá Iva Adamová, která v sektě žije už deset let. Později přijala i jméno vůdce a jeho manželky-královny. „Nikdo nás hlady netrápil,“ řekla Adamová.

Kauza vyplula na světlo v lednu 2005, kdy podala na Adama nejstarší z žen trestní oznámení. Policisté případ uzavřeli před půl rokem. Kauzou se bude zabývat Krajský soud v Brně.

Spis ještě nedorazil

Zdravotní stav vůdce sekty, v níž snášelo příkoří několik žen, nesouvisí se zveřejněním případu. Policie dokončila jeho vyšetřování už před půl rokem a rozhodla se jej zveřejnit až tento týden. Žalobu zpracoval státní zástupce Arne Novák letos v lednu.

Spis pak putoval k Městskému soudu v Brně, ale samosoudce Jaroslav Chochola vyhodnotil, že případ týrání žen je daleko závažnější, a že by ho měl řešit soud vyššího stupně. Olomoucký vrchní soud mu dal za pravdu a kauzu přidělil Krajskému soudu v Brně.

Tam však spis ještě nedorazil. „Zatím nemáme ani jeden list. Proto nemohu potvrdit, že se případem obžalovaného muže budeme zabývat,“ řekla Deníku.cz mluvčí brněnského krajského soudu Miroslava Sedláčková.

Sousedé komunity: Týrání jsme si nevšimli

Jen těžko by člověk mohl hledat malebnější místo pro umístnění vinice. Z vrcholku jižní stráně je krásný výhled na Svatý kopeček a samotné centrum Mikulova. Pravě zde za krutých podmínek pracovala skupina žena z komunity kolem Jiřího Adama. V Mikulově bydlely v domku vzdáleném jen několik stovek metrů odsud. Sousedé nepřehlédnutelnou skupinu stejně oblečených žen zaregistrovali, žádných problémů si ale nevšimli.

„Vstávaly hodně brzo ráno a celý den extrémně pracovaly. Od ostatních se lišily například tím, že ženy pořad chodily v montérkách a nosily šátek. Nebylo možně je přehlédnout,“ řekl Josef Kmenta, který bydlí naproti mikulovskému domu Adamových. Komunita podle něj měla své zvyky, které je od ostatních odlišovaly. „Chovaly se ale velice slušně. Žádného týrání jsem si nevšiml. Ženy mohly kdykoliv odejít,“ dodal. S okolím podle něj neměli lidé z okolí Adamových problém žádný konflikt. „Když byl problém se sousedy tak ustoupili,“ řekl Kmenta

O tom, že by ženy Adam trápil hladem nebo fyzicky trestal, nic neví. „Byly trošičku chudší, ale neznamená to, že by vůbec nejedly,“ soudí. „Někdy se od vedle ozvalo podivné pískaní. Tak se pravděpodobně svolávali na oběd. Pan Adam taky někdy na ženy hlasitě řval a nadával. Ony většinou neodpovídaly,“ řekla žena ze sousedství, která si nepřála být jmenována. Pravě z její zahrady je dobře na pozemek Adamových vidět. Upravené záhony zeliny a ovocné stromy jasně naznačují, že pravě na zahradě tráví komunita hodně času.

Lidé v okolí Adamovým a jeho známým často předávali i staré a nepotřebné věci. „Oni všechno do posledního puntíku využili, nic u nich nepřišlo na zmar,“ řekla další sousedka Helena Hrabalová. Podivovala se ale nad jejich jídelníčkem. „Jí takové věci, které jsou pro nás zvláštní,“ uvedla. U Adamových se ale děly i jiné divné věci. „Například oknem po žebříku nosil vodu. Byl zvláštní, ale určitě to není špatný člověk,“ dodala.
David Grossman