Kliknutím zvětšíteSoučasná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, tehdy ještě jako spolková ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež, v roce 2006 prohlásila, že lepší slučitelnost práce a rodiny je základním předpokladem pro to, aby se v Německu znovu rodilo více dětí. „Klíčovou roli v tom hraje i denní péče o děti,“ uvedla.
Německo tehdy začalo intenzivně rozšiřovat předškolní péči pro děti od jednoho roku. Von der Leynová vycháchezla z předpokladu, že každá rodina by měla mít možnost sama rozhodnout, jak dlouho budou o dítě pečovat doma a kdy se oba vrátí do práce. Tolik školek a dalších institucí by se za tu dobu pochopitelně nestačilo vybudovat, politici proto počítali s tím, že zhruba třetinu zajistí pečovatelé.
Takzvaní Tagesmutter či Tagesvater (denní matka, denní otec) hlídají coby chůvy děti v jejich rodinách, popřípadě pečují o až pět dětí ve věku od jednoho do tří let ve své domácnosti. Často hlídání spojují s péčí o vlastní potomky. Přibrat si k nim i cizí má tu výhodu, že za každé dostanou peníze od státu a mohou si tak přijít na regulérní plat či alespoň přivýdělek během vlastní mateřské či rodičovské dovolené.
Zájemci musí projít školením a testy, získat tak patřičnou kvalifikaci a být oficiálně zaregistrováni u příslušného sociálního úřadu. Jeho pracovníci schvalují domácnost, kde má k péči docházet, a pak ji průběžně kontrolují, nejčastěji v případě pochybností.
Hlídání dětí v soukromé domácnosti přináší podle speciálního německého webu Tagesmutter.net několik výhod: pracovní místa pro jinak těžko zaměstnatelné rodiče a také individuální péči v rodinném prostředí. Mnozí němečtí rodiče jí proto dávají přednost před klasickou školkou. A také kvůli pružnější provozní době.
Úřad péče o mládež, či jiné k tomu určené orgány, vede databázi pečovatelů, rodičů, kteří hledají jejich služby, a také přehled o volných místech. Větší instituce často propojují rodiče s menšími sdruženími pečovatelů. Existuje totiž větší šance, že si obě strany spolu lépe takzvaně sednou a shodnou se na způsobu výchovy. Služeb zprostředkovatelských kanceláří využívají i firmy, které potřebují zajistit denní péči dětem svých zaměstnanců. „Většina rodičů však najde tu pravou pečovatelku přes přátele a známé nebo na doporučení,“ konstatoval německý web 9monate.de zaměřený na těhotenství, porod a miminka.
Sousedské hlídání v Česku
O podobnou možnost usiluje pirátská místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová také v Česku. Již několik let jedná s ministerstvem práce a sociálních věcí o rozšíření předškolní péče o takzvané sousedské hlídání dětí. „V zahraničních zemích, kde Tagesmutter existuje, mám hodně známých a vidím, jak dobře tato praxe funguje. Oproti tomu Česko patří v poskytování předškolní péče k nejhorším v Evropě,“ upozornila.
Dlouho tu podle ní chyběla politická vůle a také se objevovalo dost výhrad z řad veřejnosti. Nyní se pirátům podařilo vše zformulovat do zákona o dětských skupinách, kde by měla být taková péče vedena jako sousedská dětská skupina. Tento týden má návrh jít do standardního řízení a za několik měsíců do hlasování ve sněmovně.
„Forma sousedského hlídání je vhodným doplňkem předškolní péče, funguje i jinde v zahraničí. Velmi ale záleží na požadavcích, které si stát s provozovateli takového hlídání domluví. Například na hygienických podmínkách v daných bytech, na školeních, kterými chůvy projdou, jak se bude platit a podobně. Aby službu vykonávali skutečně jen lidé, kteří se na to hodí a nedělal to někdo čistě jen pro peníze bez potřebných předpokladů a zázemí. Vše by se muselo velmi pečlivě ošetřit, ve sněmovně kolem toho určitě bude velká diskuse,“ odhadl expert ANO na sociální politiku, rodinu či rovné příležitosti Aleš Juchelka.
Principem sousedského hlídání v českém podání by měla být péče o maximálně čtyři děti v soukromé domácnosti při co největším zjednodušení podmínek na provoz. „Žádné speciální malé záchodky, umyvadélka a tedy extra vstupní investice,“ přiblížila místopředsedkyně sněmovny Richterová.
Evidenci pečovatelů by vedly příslušné sociální úřady v obcích s rozšířenou působností. Jejich úředníci by provedli první návštěvu domácnosti před schválením péče. Šlo by o podstatně zjednodušené kontroly bez náročných požadavků hygieniků. „V podstatě se jen podívat, zda je byt čistý, dostatečně prostorný, zda tam teče teplá voda a není nic nápadně špatně,“ vylíčila Richterová.
Kolik by si vydělali
Pečovatel by musel mít stejnou kvalifikaci jako v dětské skupině. Například absolvovat devadesátihodinový kurzem včetně základů první pomoci, které by se musely každý rok obnovovat. Za sousedské hlídání by pobíral od státu stejné peníze na jedno hlídané dítě měsíčně jako v dětské skupině. Dnes to vychází na 10 900 korun do čtvrtých narozenin a 6500 korun od čtyř let. „Například člověk, který zůstane se svým potomkem doma a vzal by si k němu na hlídání tři další děti, by si tak přišel na téměř 33 tisíc korun a k tomu ještě na nějakou zastropovanou finanční spoluúčast rodičů,“ popsala Richterová.
Státu by se vynaložené peníze vrátily na daních odvedených rodiči, kteří by se mohli dříve vracet do práce. „Pakliže má stát těmto pečovatelům platit, musí to mít také pod kontrolou a hlídat z hlediska všech předpisů, nutných školení a s ohledem na bezpečí dítěte. Jde totiž o velmi zranitelnou skupinu,“ upozornil poslanec ANO Juchelka.
Sousedské hlídání by pomohlo matkám a otcům, kteří dnes marně shánějí péči pro děti do tří let, popřípadě těch, kteří neuspějí v přeplněné školce a musí dítě každý den dovážet někdy i desítky kilometrů. Zřízení péče o děti v soukromých domácnostech by bylo ještě jednodušší než v případě dětských skupin. Ty se totiž vyplatí až od šesti dětí a jejich založení se pohybuje v řádech statisíců korun. Piráti také navrhují vybudovat systém péče o dvouleté děti, jehož kapacita by se postupně navyšovala. Umístit dnes dvouletého potomka do školky znamená velký problém. Podaří se to výjimečně pouze tam, kde mají volno, což se moc často nestává.
Podle Richterové by na sousedské hlídání slyšeli i pečovatelé. „Jde vlastně o nabídku nového povolání, o překlenovací profesi například pro maminky na mateřské. Jako hlavní motivátor vidím celkovou jednoduchost,“ zdůraznila. Podobně to už dnes funguje neoficiálně, výraznou změnou by byla státní podpora a také větší garance kvality. „V zahraničí například úřady pečlivě monitorují, zda se u jednoho pečovatele nestřídají rodiče moc často a jestli od něj rychle neodcházejí. Berou to jako výstražné znamení, že něco nemusí být v pořádku a vyšlou tam kontrolu,“ popsala Richterová.
Zahraniční praxe a rady
Zodpovědnost za dítě by podle poslance Juchelky měla být oboustranná, tedy rozložená mezi rodiče i chůvu. „Aby se už buď znali, nebo se pořádně před tím proklepli. Je na rodičích, aby si takovou domácnost detailně prošli a empaticky navnímali, zda je pro jejich dítě vyhovující. Musí vědět, kam a komu své dítě svěřují. A také mít na vědomí, že nejde o klasické předškolní zařízení. Měli by si přesně zjistit, jak daná skupina vypadá. Aby tam například nepečovali o dvouletá batolata spolu s pětiletými a péče jednoho nebyla upozaděna na úkor druhého,“ upozornil také Juchelka.
Podobná praxe funguje kromě Německa s velký úspěchem i v Rakousku, Švýcarsku nebo Francii. Zadá-li si člověk například na internetu „Tagesmutter Wien“, vyskočí na něj spousta webových stránek těchto „denních matek“ v rakouské metropoli. „Jsem dvacet let vdaná, mám tři vlastní děti a bydlí s námi také dva psi a kočka. Samozřejmostí jsou pro mě další doškolovací kurzy. Mám pochopení pro přesčasy rodičů,“ zní jeden z nich.
Existují i speciální stránky, které umožňují rodičům vyhledávat mezi registrovanými pečovateli v dané oblasti. Mnoho nabídek i poptávek lze najít i na Facebooku. Zde si také rodiče sdělují své zkušenosti. Někteří doporučují hledat pečovatelku sami, neboť pak lépe vyhovuje představám rodiny, jiné zase doporučují oficiální databázi úřadu, kde jsou lidé více kontrolovaní. „Musíte se každopádně zajímat, jet se podívat do dané domácnosti, prohlédnout si ji velmi zblízka a pokládat pečovatelce konkrétní dotazy,“ poradila například matka Katharina z německého města Lengerich.
Návrh pirátů má šanci i u opozice. „V nějaké formě sousedské hlídání určitě podpoříme, o přesných podmínkách se ještě budeme ve sněmovně podrobně bavit,“ nastínil expert hnutí ANO Juchelka.
Ekonomové: Nedostupnost předškolní péče je závažný problém
Think Tank IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd dlouhodobě upozorňuje na problém, který nedostupnost předškolních zařízení způsobuje. Z jejich studie vyplývá, že snižuje ochotu žen k mateřství. Další jejich studie pak ukazuje, že děti, které nastoupily do mateřské školy později po čtvrtých narozeninách, byly méně úspěšné ve škole i v práci. Ekonomové z IDEA také vypočítali, že dobudování předškolních zařízení by se veřejným rozpočtům „vrátilo i s úroky“.
28
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
