Padly tam první i poslední výstřely napoleonské bitvy u Slavkova. Na telnické návsi krvavou událost z prosince 1805 připomínají pomníky i naučná stezka. „Střety přinesly utrpení místním. Důsledky si rodiny nesly dlouho. Bitvu tak neslavíme, spíš si významnou událost pietně připomínáme,“ zmiňuje starosta František Kroutil.

Řidiče přijíždějící do Telnice vítá cedule s krédem Obec přátelská rodině. A také dva radary. Ve vesnici ležící pár kilometrů jihovýchodně od Brna dlouhodobě řešili dopravní bezpečnost na hlavním průtahu do Hodonína. „Nevyhnuly se nám vážnější nehody. Teď je situace lepší, provoz bezpečnější,“ všímá si pětasedmdesátiletá Marie Fialová.

Nová Orlovna i obnova krojů

Ta je pamětnicí zisku tituluv soutěži o nejzdařilejší program obnovy vesnice z poloviny devadesátých let minulého století. Tehdy neslavila kvůli vážnému úrazu. Vzpomíná si ale na svěží vítr ve vesnici a čilý stavební ruch.

Státní maturity. Ilustrační snímek
Změna ve školství? Žáci by mohli získat dvě různé maturity, navrhují odborníci

„Nové silnice, čistička a hlavně nová budova Orlovny jako symbol náměstí,“ vyjmenovává. Dědinas téměř sedmnácti sty obyvateli se tehdy dávala takzvaně do pucu. Folkloristé navíc jásali díky obnově tradičních krojů.

V očích veřejnosti ale Telnici později poznamenalai aféra někdejšího starosty Ladislava Šustra. Ten v roce 2009 rezignoval na post poslance po skandálu s možným ovlivňováním zákonů.

Starosta Slávista

Přišel nový start. Současný starosta Kroutil úspěchv soutěži Vesnice roku osobně nepamatuje. Obec sice vede už dvanáct let, do Telnice se však přistěhoval až v novém tisíciletí. „Jsem přivandrovalec. Vzal jsem to přes Prahu z rodné Hané. S manželkou jsme tehdy hledali bydlení blízko Brna,“ vzpomíná a s úsměvem dodává, že jako fanoušek sešívané Slavie překousl dokonce fakt, že telnický znak nese sparťanské barvy.

V nedávné době těžké pro sociální vztahy se Telničtí ještě víc soustředili na zlepšování vazeb mezi obyvateli. Loni i přes špatnou pandemickou situaci vyhlásili Rokem telnické rodiny. Poradili si i v tamním klubu seniorů. „Scházeli jsme se on-line,“ popisuje Fialová.

Stánkaři s levným textilem a botami vyklidili svoje stánky a podchod pod hlavním nádražím v Brně se připravuje na rekonstrukci.
Co s temnými podchody? Města investují miliony, jinde najímají sprejery

Na chodbě obecního úřadu ještě visí nástěnka s fotogalerií nazvanou Jak jsme si pomáhali v době koronavirové. „Těžíme z pospolitosti. Lidé tady žijí sousedským životem, jsou aktivní v nejrůznějších spolcích. Ne v každé vesnici to ještě běžně funguje. Brali jsme covid spíš jako příležitost,“ vyzdvihl lidovecký starosta.

Seznam loňských rodinných akcí čítá zhruba třicet položek. Zapojily se školy, jednoty Orel i Sokol, klub seniorů, farnost, obnovená jednotka dobrovolných hasičů a další spolky včetně sportovních klubů. „Děti a mládež mají u nás mnoho možností vyžití. Nově třeba technický kroužek, kdy se zájemci učí od řemeslníků. Díky nabídce kroužků se nenudí. Neřešíme proto třeba vandalismus,“ říká starosta.

Parlament teenagerů

Jeden z dřívějších sociálních projektů se týkal komunální politiky. Z kandidátek odrostlejších teenagerů lidé ve volbách vybírali Telnický parlament mladých. „Už když jsem v obci začínal, chyběla mi svěží mladá vlna. Takto jsme dali šanci mladým, aby ukázali, že něco dokážou. Zabrali a později v opravdových volbách se jejich lídryně dostala až do zastupitelstva,“ popisuje starosta.

Telnický sport číslo jedna je házená. Jednou z největších budoucích investic má být nová zděná sportovní hala za desítky milionů.

„Usilujeme o dotaci. Pak bychom vyhlásili místní referendum,“ nastiňuje plán Kroutil. Jak dodává, vnitřní prostory sokolovny i orlovny slouží především na rekreační sportování, ale nevyhovují podmínkám pro sportovní soutěže, což brzdí další rozvoj dětí a mládeže.

Opatrný rozvoj

Starší muž na návsi na dotaz Deníku chválí vzhled obce. „Bydlím v sousední vesnici, ale co se sem občas vracím za příbuznými, mnohé se zlepšilo. Třeba dráty elektrického vedení dlouho hyzdily obec, teď je dávají do země. Ale najdou se i lidi, co nadávají, tak jako všude,“ říká.

Ilustrační foto.
Lidé odcházejí za prací. Na Karlovarsku mizí ročně jedna vesnice

O bydlení v Telnici je zájem. Vedení obce ale při rozvoji postupuje opatrně. „Nastavujeme si takové podmínky, aby nás nová výstavba ekonomicky nevysávala. Určujeme si pravidla hry regulačním plánem. Nechceme, aby se Telnice naráz rozrostla o desítky nových rodin, ale preferujeme postupné a přirozené míchání starousedlíků a přistěhovalců, kteří se třeba i zapojí do dění v obci,“ popisuje starosta.

Správcem farnosti se krátce před pandemií stal kněz Oldřich Chocholáč, známý jako kaplan doprovázející české sportovce na několik olympiád. Při poslední letnív japonském Tokiu jim však žehnal na dálku právě z Brněnska. Telnický kostel je místní dominantou, jeho věž patří k významným románsko-gotickým památkám jižní Moravy.

Vesnice roku
- ročníky 2020 a 2021 pořadatelé kvůli pandemii zrušili, letos Deníku konání soutěže potvrdili
- klání organizují Spolek pro obnovu venkova, Svaz měst a obcí, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a od roku 2007 i Ministerstvo zemědělství ČR

Vítězové jednotlivých ročníků
1. 1995: Telnice (Jihomoravský kraj)
2. 1996: Vratěnín (Jihomoravský)
3. 1997: Svatý Jan nad Malší (Jihočeský kraj)
4. 1998: Jiřetín pod Jedlovou (Ústecký kraj)
5. 1999: Olešnice na Moravě (Jihomoravský)
6. 2000: Sloup v Moravském Krasu (Jihomoravský)
7. 2001: Kameničky (Pardubický kraj)
8. 2002: Nečtiny (Plzeňský kraj)
9. 2003: Vilémov (Vysočina)
10. 2004: Kovářov (Jihočeský kraj)
11. 2005: Bořetice (Jihomoravský)
12. 2006: Liptál (Zlínský kraj)
13. 2007: Havlovice (Královéhradecký)
14. 2008: Lidečko (Zlínský kraj)
15. 2009: Tučín (Olomoucký kraj)
16. 2010: Ratměřice (Středočeský kraj)
17. 2011: Komňa (Zlínský kraj)
18. 2012: Řepice (Jihočeský kraj)
19. 2013: Jeseník nad Odrou (Moravskoslezský kraj)
20. 2014: Kateřinice (Zlínský kraj)
21. 2015: Krásná (Karlovarský kraj)
22. 2016: Kašava (Zlínský kraj)
23. 2017: Heřmanov (Vysočina)
24. 2018: Dolní Němčí (Zlínský kraj)
25. 2019: Lipová (Ústecký kraj)