„Po měsících nečinnosti ze strany Rady pro výzkum, vývoj a inovace, potažmo vlády ČR, jsme se rozhodli spustit výzvu, která žádá odvolání předsednictva Grantové agentury ČR," uvádí předsednictvo fóra.

Vlna kritiky se spustila, když předsednictvo agentury loni v prosinci nerespektovalo doporučení odborné poroty a ke dvěma nejlépe hodnoceným společenskovědním projektům přiřadilo další dva, které by bývaly na granty nedosáhly. Na jednom z nich přitom dělá i spolupracovník šéfa grantové agentury Petra Matějů. Nejlépe hodnoceným návrhům předsednictvo zkrátilo rozpočty o miliony korun, zatímco projekt, který by mohl být ve střetu zájmů, dostal ze všech nejvíce.

Nepřiměřené finanční požadavky?

„Oborová komise, která projekty k financování doporučovala, v nich neodhalila nedostatky, přestože na řadu 
z nich upozorňovali někteří zpravodajové," hájí se ale agentura s tím, že dva nejlépe hodnocené projekty měly nepřiměřené finanční požadavky. Co se týče možného střetu zájmů u Petra Matějů, ten se měl hlasování zdržet, zatímco zbylí členové předsednictva hlasovali jednomyslně.

Další výhrady se objevily kvůli tomu, že agentura nahradila postdoktorandské granty juniorskými. Dříve dostávali peníze vědci, kteří právě dokončili postdoktorandské studium, a pokud by nesehnali práci, hrozilo by, že z vědecké sféry odejdou. Nově mohou grant získat vědci i sedm let po dokončení studia. Zároveň ovšem přibyla podmínka půlroční stáže v zahraničí.

Požadavek, který je pochopitelný u přírodních věd, ovšem kritizují společenskovědní odborníci. Zvláště ti, 
u nichž je téma jejich práce úzce spjato s českým prostředím, pokládají podmínku za diskriminující. Podobně někteří poukazují na to, že vědkyně po mateřské těžko na půl roku odjedou do ciziny.

Půlroční stáže

Že stížnosti na půlroční stáže jsou opodstatněné, potvrdil i rektor UK Tomáš Zima, který se taktéž přidal k další kritice agentury. „Situaci sledujeme s velkým znepokojením. Nejasné zdůvodnění rozhodnutí předsednictva o změně pořadí center excelence 
v očích veřejnosti zpochybňuje transparentnost a nezávislost procesu hodnocení. Očekáváme jasné řešení situace včetně vyvození osobní odpovědnosti ve vedení grantové agentury, které povede 
k obnovení její důvěryhodnosti," uvedl za celé předsednictvo České konference rektorů Zima. Podobná kritika přitom zazněla i ze strany Akademie věd ČR.

Vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) ovšem zatím nechce dělat rychlá rozhodnutí. „Je potřeba zachovat rozvahu a detailně se seznámit s problémy. Je evidentní, že systém, který zde existuje, je trošku chaotický a je potřeba mu dát nějaké centrální řízení," řekl pro ČTK. Pro Deník nyní potvrdil, že Rada pro výzkum, vývoj a inovace už měla s grantovou agenturou jednání a další bude zřejmě následovat. „Nechci ale předbíhat," uzavřel Bělobrádek.

Stačí výdech. Čeští odborníci
 z něj umí poznat chorobu

Praha – Přijít k lékaři, dýchnout do trubičky a dozvědět se diagnózu. Tak by mohla v budoucnu vypadat vyšetření, která se dnes provádějí pomocí nákladných laboratorních metod. Unikátní způsob, který přesně spočítá množství stopových látek v lidském dechu, vyvinuli vědci Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

„Analýzu dechu lze použít tam, kde je buď obtížná, nebo velmi nákladná diagnostika," říká profesor Patrik Španěl, pod jehož vedením výzkum na Ústavu fyzikální chemie ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem probíhal.

Poznat z jednoho dýchnutí, jakými všemi nemocemi pacient trpí, ale půjde zřejmě až za delší dobu.

„Spíše je možné očekávat, že v blízké budoucnosti přijde člověk s nějakými příznaky typickými pro určité onemocnění a s pomocí výdechu do přístroje zjistíme, jestli o tuto chorobu skutečně jde," přibližuje Španěl.

Vědci už metodu využili při sledování pacientů s cystickou fibrózou, dědičnou nemocí postihující dýchací a trávicí soustavu. Její nejběžnější, ale zároveň životu nebezpečnou komplikací je nákaza bakterií pseudomonádou, která sídlí v dýchacích cestách. Právě na její rychlé rozpoznání se odborníci zaměřili: přítomnost už umí zjistit při analýze dechu za využití hmotnostní spektrometrie v proudové trubici, kam pacient dlouze vydechne. Dosud se bacil identifikoval pomocí mikrobiologického rozboru sekretu dýchacích cest.

I když je zatím metoda výsledkem základního výzkumu a její platnost budou muset ověřit další klinické testy, pracují už vědci na jejím rozšíření: pomocí dechu chtějí sledovat závažná zánětlivá střevní onemocnění, jako je Crohnova choroba. Ta se běžně vyšetřuje pomocí endoskopie, tedy pro pacienta velmi nepříjemného zákroku.

Celkem tříčlenný vědecký tým se tak nyní soustředí na diagnostiku dvou výše uvedených chorob, zároveň ale shání finanční prostředky na další výzkum. Ten se má zaměřit na chorobu, u níž se žaludeční šťávy dostávají do dýchací trubice a způsobují chronický kašel.

„Nestačí nám skončit na úrovni základního výzkumu. Samozřejmě se budeme snažit ve spolupráci s dalšími odbornými ústavy ukázat, že to funguje, a to i u dalších onemocnění," uzavírá Patrik Španěl.

Analýza dechu je považována za nový vědní obor. O její budoucnosti svědčí i to, že ji studují vědci nejen u nás, ale 
i jinde ve světě. Často se přitom soustředí na určení látek z dechu, které by indikovaly onemocnění rakovinou, nejčastěji plic. 

Unikátní recyklace PET lahví míří do praxe. Využijí ji v PolskuPraha – Pijeme z nich vodu, limonády, mléko a v poslední době i pivo. S rostoucí produkcí PET obalů ovšem narůstají i problémy s hromadícím se odpadem. „Petky", které se nevytřídí, se přitom obvykle zlikvidují spalováním. 
S novinkou, jak tyto obaly ekologicky zpracovat a znovu využít, přišli odborníci z Ústavu chemických procesů AV ČR. Vyvinuli zde zcela unikátní technologii zpracování odpadního PET materiálu na produkty, které jsou použitelné k opětovné výrobě tohoto plastu. Po šestiletém výzkumu teď tuto technologii čeká i praktické využití.

„Recyklační technologie využívá mikrovlnnou energii k depolymeraci PET materiálů, jako jsou netříděné odpadní PET lahve, ale i textilie, koberce a obecně materiály vyrobené z PET surovin, přičemž je výhodné, že například PET lahve není třeba před zpracováním třídit," uvádí tým vědců, do kterého patří 
i předseda Akademie věd Jiří Drahoš.

Při nové metodě vznikají 
z PET materiálu dva produkty, z nichž jedním je kyselina tereftalová. Ta se pak používá k další výrobě PET lahví a dalších obalů. Výhodou mikrovlnné technologie, která se při recyklaci používá, je nízká energetická spotřeba a vysoká čistota produktů.*Technologie už má patentovou ochranu jak v ČR, tak 
v zahraniční – Německu, Itálii, Francii, Anglii a Číně, tedy v zemích, kde jsou největší výrobci a zpracovatelé PET lahví. „O využití výsledků výzkumu a možnost realizace projevila zájem zahraniční firma, která v roce 2013 technologii zakoupila a zahájila 
v Polsku výstavbu závodu 
s kapacitou 10 000 tun zpracovaného recyklátu ročně," přibližují autoři novinky, z jejichž patentu získal ústav pět milionů korun.

Hliník: místo koše do lékárny

Recyklace se dnes samozřejmě zdaleka netýká jen PET lahví, ale mimo jiné i hliníku. Například lékárny Dr. Max teď vybírají od pacientů s dýchacími nemocemi respirační inhalátory, které jsou právě z tohoto kovu. V Česku se jich ročně spotřebuje 3,5 milionu a na jejich produkci se vynaloží přibližně tolik hliníku, kolik je potřeba k výrobě tisícovky osobních aut. Kvůli neexistující výjimce ze zákona o odpadech ale musí kov, který je 
v užitečnosti pro průmysl na druhém místě za železem, končit ve spalovnách. V ČR jsou totiž obaly od léků klasifikovány jako nebezpečný odpad, který se musí spalovat. Projekt Vdechněte inhalátorům nový život má nyní snížit počet obalů, které skončí v popelnici. Zatím se totiž do lékáren vrací jen přibližně procento použitých nádobek. 

Historič české vědy