Při Expedici vesmír zažijí děti simulovaný let do kosmu, ale také skutečný stav beztíže. Do této populárně vědecké soutěže se mohou přihlásit školáci ve věku 10 až 15 let z jakékoli školy v ČR.

Třetí ročník Expedice využívá faktu, že v Dolních Břežanech bude na podzim oficiálně otevřen projekt, jehož součástí je nejvýkonnější laser na světě. „Časopis Vesmír ve spolupráci s Fyzikálním ústavem Akademie věd hodlá dětem prostřednictvím Expedice vesmír představit unikátní laserové technologie. Nechat je dotknout se toho, o čem jejich rodiče budou dlouho jen číst," představil projekt Marek Janáč z časopisu Vesmír. Celá soutěž je založená na reálných vědeckých poznatcích.

Expedice vesmír 2015 začala ve středu 8. dubna a týž den byl také novinářům představen její nadcházející třetí ročník. Stalo se tak na půdě Akademie věd v Praze na Národní třídě. Porotcem je astrofyzik Jiří Grygar a vysvětlil, že použití výkonného laseru pro odvrácení kosmické katastrofy připadá v úvahu. Takový laser je však nutné vynést do vesmíru na asteroid a pak mířit dostatečně dlouho ze správného směru. „Energie laseru by v takovém případě odpařovala povrchové horniny asteroidu, což by samo o sobě vytvořilo reaktivní tah, který by z dlouhodobého hlediska změnil dráhu asteroidu na cestě sluneční soustavou," objasnil astrofyzik Grygar. Expedice vesmír nicméně realizuje scénář, při kterém posádka zamíří na imaginární asteroid, který by měl protnout dráhu země za třicet let.

Pokusy ve stavu beztíže

Minulého ročníku se jako finalistka spolu s dalšími čtyřmi účastnila také Karolína Večerková, žákyně Gymnázia Přírodní škola, Praha. A také při Expedici zažila stav beztíže, při parabolickém letu v letadle. „Bylo to úplně úžasný. Je to něco jiného, než člověk běžně zažívá. Špatně mi nebylo a ani nikomu z finalistů, kteří let absolvovali," řekla a dodala, že na palubě dělali pokusy, jeden také s vodou. „Nalili jsme ji do děravého kelímku a zkoušeli, zda v beztížném stavu vyteče. Voda vytekla hořejškem a zkumulovala se do malých kuliček."

Jako finalisté měli také možnost navrhnout jméno pro nově objevenou skutečnou planetku. Tu při svém pozorování vesmíru našli astronomové Petr Pravec spolu s Peterem Kušnirákem z Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. „Máme dva návrhy. Ten přednější je Dinamia, název je složený z písmenek jmen pěti finalistů," uvedla dále Večerková. Název nyní s odůvodněním míří k Mezinárodní komisi pro pojmenovávání těles sluneční soustavy. Pokud ho komise schválí, ponese planetka jméno Dinamia už navždy.

Ale zpět k letošnímu ročníku Expedice vesmír. Školáci se zájmem o vědu a poznání i dobrodružství se mohou přihlásit na stránkách expedice.vesmir.cz. Sto padesát nejlepších postoupí do druhého kola a to skončí 30. června. Odborná porota bude hodnotit práce dětí druhého kola. Jako porotci zasednou již zmíněný astrofyzik Jiří Grygar, dále britský anorganický chemik Michael Londesborough či Oldřich Pelčák, který byl záložním kosmonautem Vladimíra Remka. Semifinále bude třicetičlenné a uskuteční se v srpnu. Porota pak vybere pět finalistů, „kosmonautů", a ti se zúčastní simulovaného letu do vesmíru.

Předtím děti ale vyškolí odborníci. V rámci Expedice se tak podívají do laserových center, kde na podzim bude oficiálně otevřen projekt ELI Beamlines s nejvýkonnějším laserem na světě. „Naši specialisté posádku vyškolí tak, aby při své misi dokázala ovládat výkonné lasery," lákal budoucí kosmonauty vedoucí projektu Roman Hvězda z Fyzikálního ústavu Akademie věd.

Při středečním setkání v Akademii věd bylo novinářům představeno několik zajímavostí, se kterými se děti při Expedici vesmír setkají. Ukázána byla například „kosmická" strava. Běžné jídlo, avšak speciálně zabalené spolu s neplamenným ohřívačem, kde v podstatě stačí nalít studenou vodu do sáčku ze silnějšího igelitu a strava se sama ohřeje.

Další zajímavostí byly kousky meteoritu Čeljabinsk, který zazářil 15. února 2013 nad ruským Čeljabinskem. Tato hornina s významným obsahem železa je tou nejstarší v sluneční soustavě. Její stáří geologové odhadují na 4 miliardy let, tedy na dobu, kdy se naše planetární soustava formovala. I ty nejstarší horniny zde na Zemi jsou mladší, než tento kus meteoru Čeljabinsk.

Třetí zajímavostí byl kousek horniny z Měsíce nalezený v Libyi. Na Zemi se dostal vlivem gravitačního působení po střetu Měsíce s jiným tělesem, kdy se z Měsíce uvolnilo množství hmoty a některá pak dopadla na Zem.