„Měli jsme začít dělat i hráze u Malé Strany, ale kvůli památkářům se to protahovalo, až se to nestihlo. Troufám si tvrdit, že kdyby tam tehdy ochrana byla, Malá Strana by byla zachráněna," vzpomíná jednatel společnosti Eko-System Ladislav Srubek.

Kde všude vaše protipovodňové hrazení pomohlo?
Kromě Prahy máme hrazení i v Děčíně, kde jsme ho dodělali teprve před měsícem. Dále to je Orlík nebo elektrárna Štěchovice. Hrazení bohužel přeteklo v Křešicích. Nápor vydrželo, ale zdi byly projektované jenom na dvacetiletou vodu, protekla tam však voda stoletá, takže hladina stoupla ještě o metr výš.

Dají se stěny navýšit, když teď přetekly?
Dost obtížně. To, co je dělané v zemi, je staticky spočítané na určité zatížení. Deset patnáct centimetrů by možná šlo, metr už bez úpravy ukotvení není možný. Týká se to například ústeckého Střekova. Tam by se to celé muselo dělat znovu. Možná by se tam daly příště dát sloupky s podpěrami, ale jestli by zatížení vydržely, to se říct nedá. Je to otázka investice. Samozřejmě je větší, když děláte ochranu na stoletou vodu, a ne na dvacetiletou. Kdo ale může vědět, za jak dlouho přijde taková povodeň. Já jsem si třeba nemyslel, že ještě jednu povodeň jako v roce 2002 zažiju. No, a je tady

Změnily se zábrany nějak od povodní v roce 2002?
Když jsme začínali, zařízení jsme měli jiné. Teď sloupky svařujeme z vysokopevnostních materiálů tak, aby byly co nejlehčí. Ty první, které jsme dělali například na pražské Smetanovo nábřeží, byly dost těžké, protože byly vyráběny jiným způsobem. Navíc jsme podpěry přivařovali ke sloupku, takže celý vážil přes 200 kilo. Dnes to samé váží maximálně 
80 kilo. Mění se i profil hradidla, ne všechny jsou stejně silné. Některé zdi musí být silnější, týká se to hlavně těch vysokých.

Protipovodňové stěny dokázaly udržet obrovské množství vody. Jak vlastně fungují?
To nejsou jenom stěny, které jsou vidět. Mají hluboké kotvení v betonovém základu, který zachycuje podzemní vodu. K nim jsou připevněné kotevní desky, do kterých se dávají sloupky, říká se jim slupice. Mezi ně se dávají dutá hliníková hradidla. Pak se to celé musí dotěsnit, stáhnout a zaaretovat.

Do jaké hloubky je hráz v zemi?
Záleží na tom, jaká je zemina a jak má být stěna vysoká. Některé podzemní stěny mají i 15 metrů, například v Praze je stěn na tuto hloubku dělaných poměrně dost. Některé mají jen metr, to se jedná ale o nízké hrazení, kde není nebezpečí spodní vody.

A nad zemí můžou být stěny jak vysoké?
Omezení je hlavně statické. Nejvyšší hrazení máme 
v Troji, je vysoké šest metrů a 20 centimetrů. Osobně jsem neslyšel, že by někde ve světě byla stěna vyšší. Do dvou metrů a 60 centimetrů děláme slupice bez podpěr, ale to je velmi náročné na ukotvení. Pokud je stěna ještě vyšší, dává se raději podpěra.

Jak dlouho trvá stavební část?
To je individuální, záleží na délce i výšce. Většinou to bývá rok až dva.

KATEŘINA CIBOROVÁ