Příští rok by se měly snížit daně z příjmu z 15 na 12,5 procenta ze superhrubé mzdy, tedy včetně zdravotního a sociálního pojištění. Tuto pozitivní zprávu ale znehodnocuje ustanovení zákona o stabilizaci veřejných financí, které výrazně okleštilo odečitatelné položky. Zatímco letos každý zaměstnanec uplatňuje roční slevu 24 840 na sebe a 10 680 korun na dítě, příští rok by to mělo být jen 16 560, respektive 10 200 korun.

„Tím by sice došlo k poklesu celkové daňové zátěže, a to zhruba o 12 miliard korun, ale zároveň ke zvětšení rozdílu mezi nízko a vysokopříjmovými skupinami,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL).

Proto ve čtvrtek přišel do sněmovny s návrhem nápravy této chyby. Ten osahuje snížení sociálních odvodů o 1,5 procenta. Pokud by jeho představa prošla, lidem s příjmem 10 000 korun se zvýší mzda o 150 korun, s 20 tisíci o 300 korun a 40 tisíci o 600 korun. S touto variantou Kalousek počítá i v navrženém státním rozpočtu, jehož příjmy by se snížily o 18 miliard korun.

„Lidem se dané snížení v následujícím období vymstí horším zabezpečením v nemoci a nezaměstnanosti,“ varoval předseda sněmovního rozpočtového výboru Bohuslav Sobotka (ČSSD). Poslanci přesto vládní předlohu propustili do druhého čtení.

Tlustý návrh nepodpoří

Při konečném hlasování to však Topolánkův tým nebude mít jednoduché. Rebelující poslanec ODS Vlastimil Tlustý oznámil, že v žádném případě nepodpoří změnu, která by nedodržela závazek ODS na výrazné snížené daňové zátěže. „Vládní návrh to naprosto neřeší, podpořím pouze snížení daně na 12,5 procenta nebo tomu odpovídající slevu či sociální odvod,“ řekl Tlustý.

Opozice chce debatovat o zdanění občanů v kontextu s celkovou ekonomickou situací státu a přípravou státního rozpočtu.

Ekonomka Next Finance Markéta Šichtařová Deníku řekla, že snížení daňového zatížení by mělo být největší vládní prioritou. „Pro přehlednost celého systému je nejčistším řešením procentní pokles daně a odklon od různých slev či výjimek,“ míní Šichtařová.

Vládní reformní batoh, který se týká změn v daňovém, zdravotním a sociálním systému, přinesl lidem například zvýšení základní daně z přidané hodnoty z pěti na devět procent, regulační poplatky u lékaře, za recept a pobyt v nemocnici nebo snížení porodného a přídavků na děti. I díky tomu mohl Kalousek navrhnout státní rozpočet se schodkem 38,1 miliard oproti letošním 71 miliardám.