Návrh podle něj „upraví stav, kdy komunální politici odpovídají plně za způsobenou škodu, zatímco státní úředníci, soudci, státní zástupci, policisté neodpovídají". Úředníci by podle návrhu za neúmyslně zaviněný čin mohli být potrestáni až do výše čtyř měsíčních platů, za úmyslný v plné výši.

Poslanecká novela si klade za cíl uložit státu povinnost vymáhat po úřednících škodu za nezákonné rozhodnutí nebo postup. Nyní úřady škodu vymáhat můžou, ale nemusí. Obdobnou normu prosazovali poslanci TOP 09 a Starostů už v minulém volebním období. Podali ji znovu po sněmovních volbách, poslanci ji ale nakonec neschválili. Kritici se obávali mimo jiné toho, že se úředníci budou bát rozhodovat.

Předkladatelé tvrdí, že není odůvodněné, aby po uhrazení škody občanům nebo firmám zůstal jediným poškozeným většinou stát a nevymáhal po úřednících ani částečnou odpovědnost. Nyní to úřady podle nich až na výjimky nedělají. Změna by podle autorů působila i preventivně a vedla ke zvyšování kvality výkonu veřejné správy.

Úřady by podle novely mohly od vymáhání škody od úředníků ustoupit „z důvodů hodných zvláštního zřetele". Předloha výslovně zmiňuje případy, kdy na věc, o které úředník rozhodl, existovaly odlišné právní názory. Z jednoho na tři roky prodlužuje norma lhůtu, v níž můžou úřady vůči chybujícímu úředníkovi náhradu škody uplatnit.