Velká přednášková místnost takzvané jaderky, tedy Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské nedaleko Karlova náměstí v Praze, je zaplněná až do posledních řad. Stovka středoškolaček tu napjatě poslouchá matematické přednášky nebo bádá nad tím, jak ovládat v běžném provozu automobil tabletem. Koná se akce Staň se na den vědkyní a účastnice zkouší, jestli by představované obory byly pro ně ty pravé.

Zvládli byste se dostat na střední školu? Vyzkoušejte si test nanečisto díky seriálu Přijímačky s Deníkem, v němž každý týden najdete několik úkolů z matematiky a českého jazyka:

Přijímací zkoušky z matematiky jsou noční můrou mnoha dětí. V přípravě mohou pomoci i příklady, které najdete v článku. Ilustrační snímek
Test k přijímačkám na střední školu: Vyzkoušejte si matematiku a český jazyk

„Tatínek si chtěl spočítat, kolik peněz by mohl jeho syn získat v bance. Ta nabízí vložit peníze ve výši Eulerova čísla, tedy zhruba 2,72. Každý rok odečtou korunu za vedení účtu a vynásobí částku počtem roků, po které tam jsou uloženy. Po 25 letech dotyčného vyplatí. Na šestnáctimístné kalkulačce tatínkovi vyšlo, že z kluka by byl naopak úplný žebrák s velkými dluhy,“ líčí profesorka z katedry matematiky na jaderné fakultě Edita Pelantová.

Vysvětluje, že málokdy na kalkulačce počítáme s přesnými čísly, stále zaokrouhlujeme a vychází pak úplně špatné výsledky.

Prezentaci plnou čísel doprovází psaním složitých vzorců na tabuli. Posluchačky nadšeně přikyvují, náruživě si vzorce zapisují a co chvíli se přihlásí s nějakou poznámkou. „U té posloupnosti jste počítala odchylku pomocí Taylorova polynomu?“ ptá se jedna z nich.

Profesorka  z katedry matematiky na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské Edita  Pelantová.Profesorka z katedry matematiky na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské Edita Pelantová.Zdroj: Deník/Zuzana Hronová

Když matematička domluví, sálem se rozezní bouřlivý potlesk. Následují dotazy. „Mohla bych chodit k vám na přednášky už nyní?“ ptá se studentka. Vyučující opatrně říká, že už běží druhý semestr a složitá matematika by mohla středoškoláky spíše odradit.

To už se ale přihlásí další dívka. „Promiňte, také bych už chtěla navštěvovat vaše přednášky, jsou strhující. Kdy a kde vás prosím můžeme slyšet?“ táže se.

Řídit auto tabletem

Přichází Kateřina Poláková, studentka kybernetiky a robotiky na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Při studiu pracovala ve firmě testující automobil řízený tabletem. Účastnicím vysvětluje, že auto zatáčelo nakláněním tabletu doleva a doprava, rychlost se regulovala nakloněním dopředu a dozadu. Okamžitě se zvedá několik rukou a začínají sršet připomínky.

„To může fungovat na polygonu. Ale co v běžném provozu třeba při rychlé reakci na bouračku?“

„Nebude gyroskop v tabletu ovlivňovat odstředivá síla, když budu pojíždět zatáčku?“

„Co když takové auto někdo hackne a zakáže mu brzdit?“

Poláková pak ukazuje model autíčka ovládaný mobilem. Dívky okamžitě navrhují možná zlepšení - od osázení autíčka senzory a kamerami po přestavění na pásové vozidlo. „Model pásového tanku jsem si vždycky přála k Vánocům!“ vyhrkne nadšeně přednášející.

Připomeňte si převratné myšlenky a vynálezy, za nimiž stojí zástupkyně něžného pohlaví:

Několikrát oceněná vědkyně Jess Wadeová je mimo jiné známá svou podporou žen a dívek ve vědě. Pro internetovou encyklopedii Wikipedia sepsala stovky článků o polozapomenutých vědkyních.
KVÍZ: Wi-fi, myčka i nové prvky. Znáte ženy, jejichž objevy změnily svět?

Na dotaz redaktorky Deníku, zda se dnes už více stírají představy o takzvaných ženských a mužských oborech, Poláková odpovídá, že její matka studovala elektrotechniku s jednou spolužačkou, ona už s dalšími třinácti. „Cílem není, aby to bylo padesát na padesát. Ale aby každý, kdo chce dělat techniku a má pro to předpoklady, ji dělat mohl. A aby holky věděly, že takovou možnost mají a mohou ji zvládnout. Už od malička totiž slýchávají: To je moc složité, to musí opravit tatínek,“ doplňuje.

Přítomné středoškolačky si akci pochvalují, mimo jiné i její zaměření na dívky. Díky ní s potěšením zjistily, kolik dalších holek má o techniku zájem. Kdyby událost byla přístupná všem, přihlásili by se na ni prý hlavně kluci a dívky by účast více zvažovaly. „Já bych moc chtěla jít na jaderku. Fascinují mě jaderné reaktory,“ prohlašuje Veronika.

Vzpomíná, že k fyzice ji přivedla v páté třídě knížka o Albertu Einsteinovi. „To mě hodně nabudilo. Pak jsem se dostala ke Stephenu Hawkingovi a k černým dírám. Když jsem viděla seriál o havárii v Černobylu, téma mě pohltilo. Snažila jsem se zjistit, co a proč se přesně stalo a jak tomu co nejlépe zabránit. Jednou bych ráda nějakou jadernou elektrárnu řídila,“ dodává.

'Fascinují mě jaderné reaktory, určitě chci na jaderku,' říká Veronika.Fascinují mě jaderné reaktory, určitě chci na jaderku, říká Veronika.Zdroj: Deník/Zuzana Hronová

Isabela přiletěla na akci až z Edinburghu, kde studuje gymnázium. „Od malička mě hrozně bavily sci-fi filmy o robotech. Snila jsem o tom, že bych je také vyvíjela,“ vysvětluje svůj zájem o kybernetiku a robotiku.

Eliška chce dělat matematiku a fyziku, ale hledá konkrétní obor. „Kdybych nejezdila na takovéto akce, o některých ani nebudu vědět, že existují,“ vysvětluje. Loni se proto jela podívat na přednášku z kvantové fyziky v Olomouci. „Ta mě taky hodně zaujala,“ říká.

Skupinka ústeckých středoškoláků po večerech konstruuje robota, s nímž chtějí uspět v celosvětové soutěži v Americe:

Tým RobUL je složený z ústeckých středoškoláků a jejich mentorů.
Chceme zlepšit pověst Ústeckého kraje, říkají teenageři. S robotem míří do USA

Její kamarádka Daniela by ráda studovala algebru na matfyzu. „Počítání s čísly mě nikdy nebavilo. Ale čím více se čísla nahrazují písmenky a je to taková teoretická matematika, tím je to úžasnější,“ líčí.

Na akci s dívkami diskutují úspěšné české vědkyně ze světa techniky. „Za dob mých studií byly dámské toalety na Fakultě elektrotechnické zamčené a musel se složitě shánět klíč. Teď už na záchod můžeme, ale na konferencích o budoucnosti energetiky často besedují jen muži. Ovšem je to i budoucnost nás žen,“ vypráví expertka na financování energetiky Michaela Valentová.