"Dovolte, abych se omluvil za nešťastné vyjádření v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. Nikdy bych si nedovolil znevážit, hanobit a neuctít jakékoliv poškození lidského zdraví včetně ztráty lidského života. Nikdy jsem se k takovým názorům a myšlenkám nesnížil, jsou pro mě osobně nepřijatelné a cizí. Nebylo tak ani myšleno mé nešťastné vyjádření," prohlásil komunista Grospič při krátkém tiskovém briefingu bez novinářských otázek.

"Mám hlubokou úctu i k obětem lidí spojených se srpnovými událostmi roku 1968. Mnohokrát jsem se vyjádřil, že invaze, vstup vojsk v roce 1968 byl špatný, tragický a poškodil naši společnost, zanechal v ní i hluboké rány. Mrzí mě, jak byla má slova vnímána a šířena některými sdělovacími prostředky, a velice se za ně omlouvám," dodal.

Grospič ve svém dva týdny starém vyjádření pro Český rozhlas Plus označil lidi, kteří zahynuli při invazi pěti armád Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, za "oběti dopravních nehod". 

"Každého promarněného života je třeba litovat a mít ho v úctě. Já bych ale poprvé řekl, že základní premisa z našeho pohledu je, že se nejednalo o okupaci…,“ prohlásil v Českém rozhlase krátce před jednáním poslanecké sněmovny o prohlášení 21. srpna 1968 za významný den (návrh sněmovna nakonec schválila 130 hlasy ze 137 přítomných poslanců, z komunistů ho podpořil pouze Jiří Dolejš. Datum 21. srpna 1968 bude proto v kalendáři uváděno jako Den památky obětí invaze a následné okupace Československa).

Podle Grospiče však o okupaci nešlo, protože „nebyla odzbrojena československá armáda nebo likvidována státní moc, jak tomu bylo v případě okupace nacistickým Německem“ a ke „vstupu vojsk“ prý došlo jen proto, že „vedení tehdejší KSČ v čele s Alexandrem Dubčekem danou situaci nezvládlo“.

Ohledně obětí se vyjádřil, že to byly vesměs oběti dopravních nehod. „Myslím, že si zaslouží vyjádřit úctu, ale nebyly to oběti žádných aktivních ozbrojených bojů, to je třeba říci,“ tvrdil Grospič.

KSČM se od výroků nedistancovala

Vedení KSČM se od jeho výroků nedistancovalo a nehodlalo z dané věci ani vyvozovat žádné personální důsledky:  "On i v tom svém vlastním výroku vyslovil lítost nad oběťmi, takže jsme přesvědčeni o tom, že to rozvíření a vytržení z kontextu je spíše kampaň proti němu," řekl předseda strany Vojtěch Filip na adresu Grospiče. Dodal, že právo na názor nikomu z KSČM brát nehodlá. Zmínil, že v oficiálním stanovisku strany k srpnu 1968, na jehož vypracování se v roce 1998 podílel, se hovoří o postupu vojsk Varšavské smlouvy jako o "násilném zásahu", nikoliv o okupaci.

Grospič se však dostal pod silnou kritiku občanů, historiků i politiků z ostatních stran. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura požadoval, aby Grospič skončil v čele sněmovního mandátového a imunitního výboru.