„Koupili jsme si oficiální zájezd s Čedokem a odjeli do Německa. Bylo to 20 června 1976. Z hotelu v Norimberku jsme se pak nad ránem vytratili a odjeli do sběrného uprchlického tábora v Zindorfu, vzpomíná Požárek. Do třicátých narozenin mu tehdy scházely čtyři dny.

Jaké to bylo v lágru?

Dlouho jsme tam nebyli. Byla to taková směsice národů. Češi, Poláci, ale hodně muslimů. Dostávali jsme jídlo, nějaké kapesné, v jedné místnosti nás spalo asi deset. Žádný přepych to nebyl.

Odlišovali se muslimové?

Vzpomínám, že když jsme se sprchovali a oni tam přišli a viděli že nemáme nic na sobě, tak se chytili za hlavu a utekli.

Dělali muslimové nějaké problémy?

To ne, oni si vždy vytvořili svoji komunitu a žili podle svého.

Jak se na ně Němci dívali?

Tehdy v Německu potřebovali pracovní sílu a tak brali i muslimy. Tehdy nebyl terorismus takový problém a tak je tam i lidé vítali.

A jak je to nyní, když tak velký počet uprchlíků zaplavuje Evropu?

Dost mě překvapuje, že v Německu většina lidí stále uprchlíky podporuje, je to asi 70% lidí. Proti uprchlíkům jsou spíš Němci z bývalé NDR, ale to je menšina.

Mohou nám být utečenci nebezpeční?

Někteří utíkají před válkou, jiní z ekonomických důvodů. Určitě jsou mezi nimi i zaslepení islamisté. Oni nedokáží být vděční za to, co jim Evropa nabízí. Chtějí si tady žít po svém a mít se líp, než tam, kde dosud žili.

Vliv víry

V čem vidíte největší problém?

V takovém množství lidí můžou být teroristé. Těm je pak jedno, jestli při atentátu zahynou. Jdou do toho pod vlivem své víry. Myslím si, že k řadě nebezpečných útoků ještě dojde.

Dá se tomu nějak zabránit?

Řešení je přímo v zemích jejich původu. Ukončit všechny válečné konflikty a nastolit tam klid a mír, aby ti lidé neměli důvod utíkat. Vždyť jen do Německa by mělo přijít 800 tisíc lidí. To je nepředstavitelné množství a nevím, jak se s tím Němci vyrovnají. Pravda je, že tady je stále hlad po pracovní síle.

Můžou se utečenci ze Sýrie a Afriky v Evropě začlenit do společnosti?

V Německu se o to snaží neustále a nikdy se jim to nepodařilo. Oni si všude vytvoří svou komunitu a budou dál vyznávat své náboženství a žít tak, jak byli zvyklí doma. Jsou třeba i ke svému okolí přátelští, ale v hlavě mají jen ten svůj islám.

Mluví se o tom, že je to záměr, ovlivnit prostřednictvím uprchlíků život v Evropě?

Někteří lidé poukazují na to, že převážnou část uprchlíků tvoří mladí lidé, že je to záměr, aby ekonomicky Evropu ochromili.

Je šance, že v dohledné době začne utečenců ubývat?

To záleží na mnoha věcech, zatím si myslím, že to může Evropa zvládnout, ale pokud to nepřestane, tak to bude velký problém.

Finance na cestu

Kde berou lidé peníze na cestu sem, vždyť přichází z ekonomicky chudých zemí?

Je to tak, nejen, že mají peníze na to, aby si zaplatili převaděče, ale mají drahé mobily a většina z nich nemá problém si zaplatit dopravu přes tranzitní země. Jako by je někdo podporoval.

Můžou nastat i nějaké větší problémy u nás?

Češi mají štěstí, že jsou jen tranzitní zemí. Jen zlomek uprchlíků u nás chce zůstat. Zemí zaslíbenou je pro většinu Německo, Anglie či Švédsko. Země, kde je štědrý sociální systém. Já jsem přesvědčený, že tihle lidé pro Evropu ve většině případů žádným přínosem nebudou i kdyby začali pracovat. To nejsou žádní odborníci, jako lékaři a podobně, kterých je nedostatek v celé Evropě.

Naše veřejnost, je na rozdíl třeba od Němců vůči uprchlíkům většinou nepřátelská. Čím to podle vás je?

To je v povaze našich národů. Češi mezi sebe neradi přijímají cizince a obzvlášť z takových zemí a s takovým náboženstvím. Mají z nich obavy, neví, co od nich mohou čekat.