Schválená norma vyčlenila řadu podniků se státním či krajským spoluvlastnictvím z povinnosti zveřejňovat veškeré smlouvy na internetu. Na řadě je Senát a bude ještě velmi zajímavé, kdy a v jaké podobě se nakonec zákon schválí.

Přesto bylo dnešní hlasování důležité, a to nejen kvůli blížícím se volbám. Jde totiž o intepretaci okleštění. Na jedné straně stojí ANO v tradiční součinnosti s občanskými organizacemi, na straně druhé část poslanců vládních i opozičních stran, kteří zákon prosadili.

Čtěte také: Hrozí pád zákona o internetovém registru smluv

První křičí, že druzí jsou korupčníci a nechtějí "dobro a pravdu". Kdo se ale podívá na výjimky, musí uznat, že o to tu nejde. Jde o to, aby státní pivovar nemusel odkrývat karty před soukromými (a velmi šikovnými a dravými) konkurenty. Aby veřejné školy a výzkumné ústavy nemusely odtajňovat své smlouvy a vystavovaly se opět potenciálním nájezdům. Aby Česká televize a Český rozhlas nemusely na síť vyvěšovat cenné know-how o přímých přenosech, které si jinak každá stanice chrání jako ostříž.

Výsledná podoba zákona jistě vzbuzuje řadu otazníků. Proč některé firmy musejí něco zveřejňovat, jiné nic a některé všechno? Ale největší otazník vyvolává otázka, zda takový zákon tedy vůbec měl být opravdu schválen. O jeho smyslu nyní již pochybují úplně všichni, ať už to byli původně příznivci nebo odpůrci obecné myšlenky vše kontrolovat a vyvěšovat na web. Takže to je nejspíš další variace na téma najedeného vlka a celé kozy. To vystavuje špatné vysvědčení všem stranám, ať už pro výslednou podobu zákona ruku zvedly, nebo nikoli.

Nepřehlédněte: ČSSD chce radikálně měnit daňový systém. Návrh sbližuje Babiše s Fialou