Průkazy s elektronickým čipem by měly lidem umožnit přihlášení do různých systémů státní správy a vyřizování některých záležitostí bez návštěvy úřadu. Měly by být podle představ ministerstva vnitra povinným dokladem a kromě prokazování totožnosti osobně by měly být i prostředkem pro elektronickou identifikaci.

Každý čip občanského průkazu bude mít podle záměru takzvaný autentizační certifikát, který bude sloužit ke vzdálené identifikaci občana vůči portálům veřejné správy. Lidé by mohli dokumenty podávat přímo z domova a nemuseli by na úřad. Dalším z cílů nových občanských průkazů je poskytnout držitelům elektronický podpis.

Za zbytečnou označil předlohu poslanec ANO Ivan Pilný. Vzhledem k desetileté platnosti nynějších průkazů bude jejich zavádění pomalé, starší lidé ho nebudou mít vůbec, když mají doklady na 35 let. Podle Pilného je nutné mít elektronickou identitu, ale nikoli takovou, jaká je navrhována.

Dobrovolná výměna

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) potvrdil, že za dobrovolnou výměnu obyčejného průkazu za doklad s čipem budou lidé hradit 200 korun. Bezplatnou výměnu odmítlo ministerstvo financí, uvedl. Sněmovna by ale podle něho mohla příslušnou pasáž upravit.

Mezi zastánce novely se zařadili Petr Bendl (ODS) a Ivan Gabal (KDU-ČSL). Podle Bendla by průkazy z čipem mohly usnadnit styk lidí s úřady, podle Gabala by je bylo možné využít i k elektronickým volbám, což by mohlo být atraktivní pro mladé voliče.

Za krok ke kontrolované společnosti, k 'velkému bratrovi', pokládá zavádění průkazů s čipem Jan Klán (KSČM). "Elektronický občanský průkaz může být využit i jako nástroj kontroly, naruší soukromí," řekl. Pilný ale s Klánem tyto obavy nesdílí, nedovede si představit, jak by se to odehrálo.

Vnitro odhaduje, že by náklady v prvním roce plošného zavádění občanských průkazů neměly přesáhnout 250 milionů korun. V dalších letech by činily výdaje 140 milionů. Peníze půjdou na úpravu systému, který pomáhá s doklady se speciálními prvky. Zvýší se také náklady na vydání jednoho občanského průkazu, a to zhruba o 65 korun. Do úpravy systémů budou muset investovat i ostatní ministerstva. V souhrnu by se mohlo jednat o 100 milionů korun.

V Česku bylo loni přes 3300 občanských průkazů s čipem. Běžných průkazů loni úřady vydaly přes 1,7 milionu.

Na průkazu bude nový údaj, poznají se lidé s bydlištěm na radnici

Lidé zřejmě budou mít od příštího roku vyznačen v občanských průkazech údaj, že mají trvalé bydliště na obecních úřadech. Předpokládá to novela zákona o evidenci obyvatel, kterou dnes schválila zrychleně už v úvodním kole Sněmovna. Předloha, která nyní zamíří k posouzení do Senátu, také ponechá trvalé bydliště mezi povinnými informacemi v průkazu. Podle nynější úpravy by si obyvatelé mohli od ledna vybrat, zda jej v průkazu chtějí mít, nebo ne.

Ministerstvo vnitra chce novým údajem v občanském průkazu identifikovat lidi, kteří mají trvalé bydliště na adrese, kde sídlí radnice. Tento údaj by měl být také zanesen v informačním systému evidence obyvatel, v základním registru obyvatel a v informačních systémech cizinců.

Problém je podle úřadů v tom, že bydliště na radnicích často mívají lidé, kteří se skrývají před dluhy nebo s nimi pronajímatel nechce uzavřít nájemní smlouvu. Existují i případy, kdy na radnici "bydlí" bohatí podnikatelé.

"Ponechání zápisu údaje o trvalém pobytu do občanského průkazu a uvedení označení adresy úřadu na občanském průkazu je navrhováno zejména z důvodu identifikace občana v soukromoprávních vztazích," stojí v důvodové zprávě.

Loni bylo na úřadech přihlášeno 381.000 občanů. Vnitro přitom upozorňuje, že v Česku je kolem 70.000 bezdomovců. Bydliště na radnicích má podle dřívějších informací také kolem 2000 dětí. Jejich rodiče to dělají například kvůli tomu, aby získali místo ve školce nebo škole.

Naposledy začal platit nový zákon týkající se evidence obyvatel v letošním roce. Dostalo se do něj ustanovení, díky němuž se může použít fikce doručení. Znamená to, že je nějaké psaní považované za doručené, přestože si jej, například i na adrese obecního úřadu, nikdo nevyzvedl.