O činnosti Ústřední povodňové komise za uplynulý rok bude vládu v pondělí informovat předseda komise, ministr životního prostředí Richard Brabec. Ministerstvo také nedávno schválilo osmdesátku projektů, které dostanou přes 232 milionů korun z evropských dotací na protipovodňová opatření, výstražné a varovné systémy a digitální povodňové plány.

Podle MŽP by se pozornost měla soustředit na zastavěná území měst a obcí a zlepšit například přirozené rozlivy vodních toků a přilehlých niv a lépe hospodařit se srážkovými vodami, než aby rychle odtekly do kanalizace.

Ke klíčovým aktivitám z poslední doby, které se týkají povodňových opatření, patří Plány pro zvládání povodňových rizik. Ty vláda schválila loni v prosinci – jde o povodí Labe, Dunaje a Odry. Ministerstvo je vydalo opatřením obecné povahy, platit budou do roku 2021, než se obnoví.

Nová nádrž

Přímo na preventivní opatření v povodí Labe, Dunaje a Odry, které významně ohrožují záplavy, navíc půjde přes 29 miliard korun. V takzvaných plánech pro zvládání povodňových rizik jsou zahrnuty také investice do nové nádrže Nové Heřminovy na Bruntálsku.

Z celkové částky se předpokládá, že ze státní pokladny půjde na konkrétní opatření 20,26 miliardy korun, města a obce či podniky povodí by měly vydat 3,69 miliardy a evropské dotace uhradí 4,79 miliardy.

Obecná opatření mají zejména pomoci prevenci. V téměř devíti stovkách obcí, které ohrožují záplavy, se budou týkat aktualizace povodňových plánů územních celků, využití povodňového mapování nebo vzniku či modernizace srážkoměrných a vodoměrných stanic a lokálních výstražných systémů.

Konkrétní opatření, tedy 52 pro povodí Labe, 28 pro povodí Odry a 55 pro povodí Dunaje, zahrnují nejčastěji výstavbu ochranných hrází včetně mobilních prvků, suchých nádrží a přírodě blízká protipovodňových opatření. Jich se týkají ty největší investice.