„Jsme úplně na začátku. My považujeme hluk za tak závažný problém, že si zaslouží samostatnou právní normu,“ potvrdila Deníku ministryně zdravotnictví Dana Jurásková.
Její mluvčí Vlastimil Sršeň ale její slova vzápětí popřel. „Nejde o zákon, ale o nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku. Nyní je ve vnitřním připomínkovém řízení, čeká ho ještě vnější. Vláda by ho mohla přijmout někdy v půlce roku,“ sdělil Sršeň. Může se to ještě týkat týmu premiéra Jana Fischera, protože po květnových volbách bude nějakou dobu trvat, než se vlády ujme nová politická sestava.
Sršeň dodal, že v Evropě mají průměrnou doporučenou hranici maximálního hluku 65 decibelů. „U nás máme zcela netypickou úpravu, kdy je 60 decibelů stanoveno fixně,“ řekl mluvčí. Nicméně zdůraznil, že eventuální zvýšený limit nebude platit automaticky.
„Jen hygienici budou moci rozhodnout o jeho povolení v případě, že se nebude moci výstavby a provozu docílit jiným opatřením,“ vysvětlil Sršeň. Zdůraznil ještě, že se nebude měnit hranice hluku v budovách, která má zůstat přes den 40 a v noci 30 decibelů.
Falešné tvrzení?
Ostře proti jakémukoliv posouvání protihlukových hranic se staví Ekologický právní servis (EPS), který problematiku hluku v České republice dlouhodobě sleduje. „Argument, že ministerstvo chce hlukové limity sjednotit s Evropou, je poněkud mimo. Směrnice o hluku ve státech EU jsou roztříštěné. Někde to neregulují vůbec, někde jsou daleko přísnější,“ řekl Deníku Pavel Doucha z EPS. „Na mě to spíš působí dojmem, že ministerstvo chce ulehčit práci ministerstvu dopravy, aby se nemusely stavět hlukové bariéry nebo lidem měnit okna,“ varuje Doucha.
Trpí nevinní
Podle odhadů je nyní v Česku minimálně 26 tisíc rodin, které jsou dlouhodobě vystaveny hluku nad 70 decibelů. Většinou jde o lidi bydlící podél hlavních tahů. Jen pro srovnání: u motoru startujícího letadla je hlučnost zhruba 130 decibelů.
Dlouhodobý pobyt v oblastech s hlukem nad 70 decibelů přitom podle lékařů poškozuje nejenom sluch, ale způsobuje vyšší krevní tlak nebo vyšší hladinu adrenalinu. Hluk má negativní vliv také na psychiku. Způsobuje únavu, deprese a zhoršení paměti.
KATEŘINA PERKNEROVÁ, JAN KLIČKA
