Místo samostatného dětského pokojíčku místnost, kde žijí všichni dohromady. Taková je denní realita asi 5,5 tisíce dětí, které aktuálně s rodiči „bydlí" na různých ubytovnách v České republice. Často se stěhují, děti mění školy. „Ubytovny jsou rizikové prostředí, jaká je budoucnost takových dětí?" ptala se minulý týden na konferenci Aspen Institutu poradkyně ministryně práce a sociálních věcí Klára Laurenčíková.

Nelichotivá statistika podle ní dokládá nutnost přijetí zákona o sociálním bydlení, který by obcím nařídil vyčlenit pro ohrožené skupiny část bytového fondu. Jenže stávající podoba zákona naráží u starostů. Tvrdí, že jim stát na stavbu bytů peníze nepošle a o bydlení budou žádat i lidé, kteří nejsou jen rizikovou skupinou seniorů či matek samoživitelek.

Pro připomenutí: zákon předpokládá, že by do kategorie „sociální bydlení" spadla každá osoba či domácnost, která by za bydlení (včetně poplatků) utratila více než 40 procent svého čistého příjmu a po této platbě jí v peněžence zbude méně než 1,6násobek životního minima. U jednotlivce by hraniční částka bytové chudoby byla letos 5456 korun.

Sociální bydlení mají na starosti ministerstva práce 
a ministerstvo pro místní rozvoj. První vede zástupkyně ČSSD Michaela Marksová, druhé ministryně za ANO Karla Šlechtová.

Ve vládě teď končí jeden 
z podporovatelů normy – ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier a jeho sociálnědemokratičtí kolegové nejsou zákonem zcela nadšeni. Šéf sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) pro HN uvedl, že by se zákon mohl do voleb přepracovat a pootočit tak, aby podporoval bydlení pro mladé rodiny. A navíc by se podle něj mohl přejmenovat na „zákon o dostupném bydlení". Necelý rok do voleb je to ale šibeniční lhůta.

Až o šest stovek méně

Situace s bydlením je ale čím dál horší. Stát nyní na příplatcích a doplatcích na ročně posílá lidem 12,3 miliardy korun. Pro srovnání, 
v roce 2010 to byly 4,2 miliardy korun.

Lidé, kteří potřebují k bydlení dávky, navíc dostanou méně. Kvůli nižším cenám plynu či menší spotřebě vody totiž klesnou takzvané normativní náklady na bydlení, od nichž se počítá konkrétní výše dávky. 
V reálu by se od ledna měla dávka snížit 
v rozsahu od 
11 do 643 korun, odhadlo ministerstvo. Stát tak na dávkách ušetří 280 milionů korun. Jde o automatickou úpravu, kterou bude nyní schvalovat vláda a ministerstvo ji nemohlo ovlivnit. 

Když vám nájem zaplatí státní kasa
Stát vyplácí dvě základní dávky na bydlení – tak zvaný příspěvek a doplatek.
Na příspěvek má nárok vlastník nebo nájemník, který je v bytě trvale hlášený, pokud mu na pokrytí nákladů na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent a jinde 30 procent příjmu. Výsledná dávka je rozdílem mezi takzvaným normativem na bydlení a 0,3- či 0,35násobkem příjmu. Doplatek má dorovnat výdaje na bydlení tak, aby lidem zbylo na živobytí. Normativ je odvislý od velikosti obce a počtu lidí v domácnosti.
V potaz se bere i plocha bytu. Za tzv. přiměřenou plochu pro jednu osobu se považuje 38 m2, pro dvě 52, pro tři 68 a pro čtyři a víc lidí 82 m2.
(zdroj: MPSV)