Stát určí, kdo pracuje pro blaho společnosti

Také čtěte: Iráčan ve školce: Fotky syna spojují s šířením islámu. Zneužili je, vadí matce

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) se totiž tržním prostředím nechal inspirovat. Chce přidělit „značku" organizacím, které přispívají k „obecnému blahu". Takové společnosti získají status veřejné prospěšnosti a z něj vyplývající daňové zvýhodnění i jednodušší přístup k dotacím.

Bič na neziskovky? 

Zákon již zítra bude projednávat ústavněprávní výbor. Původně měl zvýšit důvěryhodnost neziskových organizací a podpořit tak jejich aktivity. Místopředseda Strany zelených Michal Berg ale tvrdí, že se děje pravý opak. Zákon totiž prošel dlouhou řadou úprav. Podle Berga neziskové organizace jeho současnou podobu odmítají. „Spolky by se mohly dočkat toho, že úřady podmíní takovým označením například možnost ucházet se o dotace nebo možnost odečíst si z daní dary na dobročinnost," upozorňuje Berg. „Na žadatele navíc zákon klade tak náročné povinnosti, že je splní jenom velké organizace s profesionálním zázemím. Nakonec tedy zákon nijak neodliší poctivé a nepoctivé neziskovky, ale pouze ty malé od několika největších," varuje Berg. „Taková situace by pak byla nepřiměřenou šikanou, vedoucí až k likvidaci podstatné části neziskového sektoru," dodává.

Také čtěte: O zakázku za 520 milionů na integraci cizinců nemá nikdo zájem

S tím však nesouhlasí mluvčí resortu spravedlnosti Tereza Schejbalová. „Návrh klade na zájemce o status veřejné prospěšnosti vyšší požadavky. Je však třeba zdůraznit, že podání žádosti o udělení statusu je založeno na principu dobrovolnosti ze strany jeho potenciálních nositelů," prohlašuje mluvčí.

Kdo vlastně pomáhá?

Jablkem sváru je při schvalování zákona především vymezení pravidel určujících kým, kdy a za jakých okolností bude status veřejné prospěšnosti uplatňován. Tedy jednoduše řečeno jde o to, kdo definuje obecné blaho. Právě hodnotící měřítka jsou jedním z důvodů, proč se schválení zákona už několik let odkládá.

Podle Tomia Okamury (SPD), který prospěšnost neziskových organizací často zpochybňuje, všichni politici zpravidla souhlasí s tím, že je třeba pomáhat zdravotně postiženým, slabým či bezmocným. Sotva však dojde na širší kontext, je po domluvě. „Podle muslima je to přijetí islámu, podle nacisty věrnost odkazu vůdce a podle pražské kavárny liberální společnost," upozorňuje Okamura na ideologický rozměr zákona.

Také čtěte: Hrozí kolaps sociálních služeb, varují neziskovky. O některé služby mají obavy

První krok

Schválením tohoto zákona by problematika neziskovek neměla být uzavřena. Podle zpravodajky zákona Markéty Wernerové (ČSSD) bude mít na přenesení zákona do praxe velký vliv ministerstvo financí. To by mohlo nabídnout jakýsi „balíček benefitů" organizacím, které status veřejné prospěšnosti získají. „Zákon je pouze první krok. Jeho dopady hodně ovlivní takzvaná podpůrná opatření," říká Wernerová.

S tím by mohlo přijít více problémů než užitku. „Tuto verzi zákona potřebují hlavně politické strany, aby mohly financovat svoje politické think-tanky z veřejných peněz," naznačuje možné zneužití Berg.

Také čtěte: Boj o čistotu ulic. Pomůžou hlavnímu městu psí pisoáry?