Husitská církev uctí Husovu památku odpoledne tradiční bohoslužbou v Betlémské kapli v Praze. Další bohoslužby a setkání jsou naplánovány do Husince u Prachatic, Kozího hrádku u Tábora a uskuteční se také řada akcí v Kostnici včetně zahájení nové stálé výstavy v Husově domě.

Spolu s Českobratrskou církví evangelickou chystá husitská církev na příští rok oslavy Husova 600. jubilea. Husovské slavnosti se budou konat na Staroměstském náměstí v Praze a v přilehlých kostelích.

Žádal návrat k chudé církvi

Reformní kněz a též tvůrce spisovné češtiny Jan Hus vystudoval v letech 1390 až 1404 svobodná umění a teologii na Univerzitě Karlově. Kázal v Betlémské kapli na pražském Starém Městě, kritizoval církevní praxi a požadoval návrat k chudé církvi. Za to na něj byla uvalena klatba. Své názory ale odmítl odvolat, proto byl rozhodnutím církevního koncilu v Kostnici 6. července 1415 upálen. Jeho smrt posílila v českých zemích reformní hnutí kališníků.

Církev československá husitská, stejně jako evangelické církve, vyzdvihují Husův stálý zřetel k autoritě bible, svobodu svědomí, ochotu držet se pravdy, nedogmatickou otevřenost a životní opravdovost.

Bývalý papež Jan Pavel II. vyjádřil v roce 1999 nad Husovou smrtí lítost. Neznamená to však jeho plnou rehabilitaci. Některé reformátorovy myšlenky považují katolíci dodnes za mylné.

Socha Jana Husa na pražském Staroměstském náměstí.