„Zvolili jsme tuto poněkud nezvyklou formu, abychom se na Hlávkovo dílo a zásluhy podívali v tomto historicky přeexponovaném období i za horizontem roku 1918 a dalších osmičkových let,“ zdůraznil na začátku akce ředitel Masarykova ústavu Luboš Velek.

Akce se zúčastnil ještě jako předseda horní parlamentní komory Milan Štěch (ČSSD), který označil Hlávkovu snahu podporovat vědce, rozvíjet českou kulturu a pomáhat studentům za výzvu i pro současné české průmyslníky a podnikatele.

Akademie věd ČR, jak uvádí tisková zpráva, také vděčí Hlávkovi. Kolem roku 1890 totiž rozjel projekt založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Hlávka této instituci anonymně věnoval 200 tisíc zlatých a stal se prvním prezidentem předchůdkyně dnešní Akademie věd. Funkci zastával až do své smrti 11. srpna 1908.

Akademie věd i Hlávkova kolej

„Snahy založit českou akademii věd měly hlubší kořeny, ale do konce tento nápad dovedl právě až Josef Hlávka, a to díky svému rozhledu, pracovitosti, finančnímu zajištění a především díky své velké vizi,“ řekla současná ředitelka Eva Zažímalová s tím, že založení akademie bylo milníkem pro celý český národ.

Zdeněk Pousta pak připomněl Hlávkovo propojení s Karlovou univerzitou. Rakousko-uherský architekt se totiž angažoval rovněž při založení studentského spolku pražských vysokých škol. Podporoval tak nemajetné studenty UK i ČVUT a poskytoval jim bezplatné ubytování s veškerým servisem. Tak vznikla právě Hlávkova kolej sídlící nedaleko dnešní Resslovy ulice.

#galerie|3888743# 

Ubytování nabízelo i vlastní tělocvičnu, pekárnu i kuchyni, kde se vařilo a kde si každý mohl vzít tolik čerstvého chleba, kolik chtěl. Jak poté s úsměvem připomněl historik Jiří Pokorný, při stavbě Hlávkových kolejí pro studenty propočítával i takové detaily, jako byla spotřeba masa a chleba na osobu, náklady na topení v kamnech či dokonce váha mokrého prádla jedné osoby. Jedním z ubytovaných studentů byl i Jan Opletal, jehož pohřeb v listopadu roku 1939 byl záminkou pro nacisty, aby uzavřeli všechny vysoké školy.

Hlávka se podle Pousty zasloužil i o stavbu Zemské porodnice (dodnes stále fungující pod názvem U Apolináře), kterou nechal moderně rozčlenit na jednotlivé pavilony. Vídeňský historik Wolfgang Bahr zase sledoval Hlávkovy stopy ve Vídni - včetně jeho dostavby vídeňské Opery.

PŘEDCHOZÍ
1/2
DALŠÍ