Kolik škol se zapojí do případné stávky a které přesně to budou, zatím není úplně jasné, seznamy se stále doplňují. Stávkové výbory mají čas oznámit své rozhodnutí ředitelům škol tři dny před chystaným protestem. Odezva by ale mohla být tentokrát masivní.
„Na definitivní čísla je ještě brzy, protože školy mají na rozhodnutí stále čas. Ale podle dosavadních zdrojů, které máme je teď předpoklad, že se plánuje zapojit minimálně padesát procent základních škol,“ přiblížila místopředsedkyně Českomoravského odboru svazu pracovníků školství Markéta Seidlová.
Českomoravská konfederace odborových svazů vyhlásila na 27. listopadu Den protestů. Připojí se k ní výstražnou stávkou také školské odbory:
Představitelé vzdělávacích zařízení už ale o svém rozhodnutí informují rodiče, například skrze webové stránky nebo sociální sítě. Odezvu má plánovaný protest ve všech krajích. Ne všude školy výuku přímo zruší, volí i jinou formu protestu.
Likvidační škrty
V základní škole Svatoplukova v Olomouci se rozhodli, že si pozvou politiky, aby se sami podívali jak vypadá například tandemová výuka. „Stávku u nás ve škole absolutně podporujeme, protože chystané škrty by pro nás byly likvidační. Děti ale nechceme nechávat doma, takže hodláme pozvat poslance i ministra školství, aby se přišli podívat na to, jak vypadá výuka s našimi asistenty pedagoga a v tandemu,“ vysvětlil ředitel školy Jiří Vymětal.
Pozvánky dorazí politikům v příštích dnech.
Jak zjistit, zda bude konkrétní škola, případně i školka, v pondělí 27. listopadu uzavřena, nebo zachová obvyklý provoz?
V případě, že škrty projdou, jsou ve škole kvůli chybějícím penězům ohroženy dvě třetiny míst asistentů pedagoga a dva učitelské úvazky. „Chceme to podniknout proto, aby pochopili, jak jsou tito lidé důležití pro udržení kvality vzdělávání, nejen na naší škole. Bez nich bychom nemohli individualizovat výuku pro všechny žáky, kteří jsou nadaní anebo mají nějaký handicap, což považujeme za likvidační krok,“ doplnil ředitel.
Právě škrty jsou hlavním důvodem, proč učitelé stávkují. Nejde primárně o jejich platy, podle návrhu rozpočtu na rok 2024 chybí peníze na téměř sedmnáct tisíc pracovních míst nepedagogických pracovníků.
Petice za fér platy
Kromě chystané stávky, kterou organizují odbory, vznikla také petice pod otevřeným dopisem adresovaném politikům. Jeho autory jsou členové Učitelské platformy.
„Navrhovaná opatření jsou v rozporu s vládou schválenou Strategií 2030+, a zejména jdou proti tolik potřebnému snižování nerovností ve vzdělávání. Současný návrh rozpočtu pro kapitolu školství vůbec nemyslí na děti a na jejich vzdělávací potřeby, ale zohledňuje jen snahu ušetřit za každou cenu,“ zdůvodnila předsedkyně spolku Petra Mazancová.
Učitelé dostanou víc peněz, základy v platových tabulkách se však zvyšovat nebudou. Podle nich to prakticky znamená, že vůbec nemusí dostat přidáno:
Učitelé v textu upozorňují, že navrhovaná opatření představitelé ministerstva nekonzultovali se zástupci školy a neexistují ani data z výzkumů, které by chystané kroky obhájily. Petici podpořilo do 20. listopadu patnáct tisíc lidí.
Největší stávka za dvacet let
Plánovaný protest může patřit k největší učitelské stávce za posledních dvacet let. Během uplynulých dvou dekád kantoři ze základních škol protestovali proti nedostatku peněz v oblasti čtyřikrát, v letech 2003, 2007, 2008 a 2019.
Stávek mohlo být mnohem víc, před jejich konáním se ovšem dokázali politici a učitelé domluvit.
Takovou podporu stávky ve školách jsme zatím neměli, upozorňuje v rozhovoru pro Deník Markéta Seidlová:
K dohodě může dojít i tentokrát. Ministr školství Mikuláš Bek a předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík se ještě setkají v úterý, po koaličním jednání. Tam chce Bek projednat návrhy, které by mohly rozpočet školství navýšit. Na rok 2024 má ministerstvo hospodařit s rozpočtem 269 miliard korun. Ministr chce do rozpočtu získat dodatečně dalších pět miliard korun.
